Lyrika lásky a života/Sloky (3)

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Faust, Don Juan a Světec	Sloky	Divná společnost

Údaje o textu
Titulek:	Sloky
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.141.
Licence:	PD old 70

Jsem člověk směšný, bez víry a bez přátel,
ty miluji, kdož jak já bídní jsou a nazí.
Ty rád mám bez chytráctví, bez lstí, bez kouzel.
A přímí, upřímní ti jsou mi nad vše drazí:
Kdož třeba přišli vyžít, umřít, srdce dát
za pošetilé, smutné, drsné, nelákavé.
Kdož neuměli žít a věčný měli hlad,
k bestii vášní zahořevše plavé.
Kdo nezískavše srdcí lásky řemeslem,
neschopni vlichotit se v srdce kohokoli.
My nejsme dovední… a srdce příliš bolí.
My zahyneme jistě vlastním pod veslem.