Lyrika lásky a života/Meditace před nocí

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Věčný nepokoj	Meditace před nocí	Prázdná srdce

Údaje o textu
Titulek:	Meditace před nocí
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.135.
Licence:	PD old 70

A obilí lenivě praská a šumí,
stroj lenivě zpívá, bzučí.
Kraj lenivě stmívá se, teskně, jak umí,
pod světly řeka hučí.

Pod světýlky drobnými Evropa hasne,
jež v bezvětří slábnou a čmoudí.
Kdys vyplula za rána v pohodě krásné,
teď bloudí a bloudí a bloudí.

Kdo živý, ten usnul a proto ty smutky,
ta veliká před zmatky ticha.
A něco jak bolehlav jistý a prudký
z těch opilých nocí dýchá.

Ne, není však ticho tak, jak se zdálo,
teď z hrobů cos mrtví děli:
Vám nahoře líp než nám se spalo.
A přece jste žíti chtěli.

A mrtví se trapně usmívali
pod rozdrolenými věnci:
Co z života vašeho vyzískali
ti věčně kosící ženci?