Lyrika lásky a života/Autopanichida
Lyrika lásky a života Antonín Sova | ||
Sloky (4) | Autopanichida | Generace |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Autopanichida |
Autor: | Antonín Sova |
Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.156. |
Licence: | PD old 70 |
Bych plakat nemusil, já umřel smíchem
a za svou rakví kráčel, pouze sám.
Z kaváren vyhlíželi ulic tichem
se závistí, že pouze sebe mám.
Zhnusiv se sobě, zhnusil jsem se jiným.
Snad nebylo těch, kteří pochopí.
Čas přetékal svým mořem teskně líným,
a lidstvo volalo z té potopy.
Však nebe nebylo tak dávno čisto
a rovně vždycky nestoupal tak dým.
Jen mně v té rakvi nebylo vše jisto:
Čemu jsem smál se v jaře, na podzim?