Lyrika lásky a života/Únavné štěstí
Lyrika lásky a života Antonín Sova | ||
Balada (3) | Únavné štěstí | Balada „O brutální ruce“ |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Únavné štěstí |
Autor: | Antonín Sova |
Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.122. |
Licence: | PD old 70 |
Únavné štěstí, můžeš odejít,
tvé chvíle klidu nepřinesly klid.
Před zahradou, až mříž ti otevrou,
kdos jiný čeká s tváří zmučenou.
V zahradách vyseděl jsem kvetoucích,
i zaslech’ zvonky stád, zřel květů sníh
na prsy hříšných padat Magdalen.
A zdřim’ jsem dlouze, sladce unaven.
A očí otvírám — je po štěstí. —
Lká podzim písní nových bolestí.
Jeleni říjí v teskných oborách
a oblaka se choulí po horách.