Lov ryb s kormoránem
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lov ryb s kormoránem |
| Autor: | Emil Musil-Daňkovský |
| Zdroj: | Malý čtenář, ročník XL. číslo 2 |
| Vydáno: | 1920 |
| Licence: |  PD old 70 |
Kormorán slove též vodní havran, ale s havrany nemá nic společného. Jako pelikán jest obdařen krčním vakem, ale dosti malým. Slouží mu k tomu, aby polapené ryby do něho ukládal. Kormorány shledati lze téměř ve všech částech zeměkoule. Na vodách Francie a Anglie žije kormorán „velký“, jemuž přezdívají „havran-rybář“. Žije tam ve společenství na březích mořských a při ústí řek, živí se rybami, jež loví velmi obratně, potápěje se při tom; uchvacuje je však také na povrchu vody. Polapiv rybu, vymrští ji do vzduchu, rozevře zobák a pohltí ji vždy hlavou napřed. Ve vaku ryba nejprve změkne a pak teprve sklouzne do žaludku.
Kormoráni jsou ptáci dosti mírní a důvěřiví — pokud nebývají často plašeni — a za mlada lze je dosti snadně ochočiti a vycvičiti k lovu ryb, podobně jako lze vycvičiti psa a sokola k loveckým úkonům.
Vlastnosti této používali druhdy rybáři v Anglii; v nynější době provozuje se lovení ryb s kormorány v některých krajinách nejdálnějšího Východu a zejména v Číně.
Na voru nebo na člunu upevňují bidla tak, aby vyčnívala hezky daleko volně nad vodu a na těch sedají ochočení a jako husa velcí kormoráni číhajíce na ryby. Každý pták má krční vak podvázaný červenou páskou, aby nemohl kořist spolknouti. Jakmile kormorán zpozoruje rybu, střemhlav vrhne se do vody, uchvátí rybu a číhá na jinou. Má-li již plný vak, na znamení dané věrně jako pes přichvátá k pánovi, dávaje si bez odporu ryby z vaku vytlačiti a loví dále. Zadarmo arciť ne; neboť když je po lovu, rybář odstraní mu pásku a dá jemu méně cenné ryby za odměnu.
Jak uvádí P. Lecomte, může jediný rybář pracovati najednou až se stem kormoránů. Na povel rozptýlí se ptáci hned po řece nebo po rybníce, aby lovili. Nahodí-li se jim větší ryba, kterou nemohou do vaku vpraviti, pomáhají si vzájemně; jeden ji drží za hlavu, druhý za ocas a společně ji dopraví ke člunu.
Jak vydatná jest výkonnost těchto potápěčův, o tom svědčí zejména to,že se i berní úřady říše Středu zajímají o výnos lovu. V Číně povinen jest rybář platiti daň z každého kormorána, kterého chová k lovení ryb, a záznamy v té věci vedou se dosti přísně. Tak pracují kormoráni pro rybáře, kterému netřeba ani udice ani čeřenu (sítě) a zároveň pro stát, jemuž dopomáhají k příjmům. Sami sebe uživí při tom též. Číňané považují kormorána za ptáka posvátného a nazývají jej Loo Che.