Loutna česká/Panenská láska
| Loutna česká Adam Václav Michna z Otradovic | ||
| Svadební prstynek | Panenská láska | Žehnání s světem |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Panenská láska |
| Autor: | Adam Václav Michna z Otradovic |
| Zdroj: | http://alarmo.nostalghia.cz/index_lc.htm |
| Vydáno: |
|
| Licence: |  PD old 70 |
Sem, všickni lidé, přistupte,
vy mé potěšení:
aniž ode mně odstupte,
od světa zděšeni,
jestli mně tak milujete,
jak já vás miluji,
k věrný lásce zvolujete,
v nížť já nechybuji.
Toto zkusil, jehož milá
jsem vzdycky Rodička byla.
Nikoliv se zavozuje,
jenž mně se oddává,
skutek moudrý provozuje,
jenž mně sebe vzdává.
Ó vy šlechetní mládenci,
hledáte-li kvítí?
Já, panna, k vašemu věnci,
chci přistupu míti.
Já jsem ta běloučká růže,
kterou každý trhat může.
Snad vás mílé zamžikání
libě přivábuje?
černých očiček skakání
mocně roznícuje.
Snad i kadeřavý vlásky,
s zlatem otočený,
vaše zejskávají lásky
láskou přemožený.
Má krása Boha ranila,
jemu jsem se zalíbila.
Kdo šlechetnost, kdo zdvořilost
panen si vinšuje:
svět jí nedá, rozpustilost
všecka v něm panuje.
Vlastní chloubu nenávidím,
však pravdu mluviti
musím, žádným nezávidím,
chci mou ctnost zjeviti,
všecko v sobě obsahuji.
Šťastní jsou, jenž mně milují.
Ó fraucimer urozený,
Syna mého tobě
namlouvám, jenž jest zplozený
ze mne, vem ho sobě,
nepřehlidně jej miluje,
právě jest vybraný
ze všech a v nebi králuje,
Pán nad všemi pány.
Jemu se klání svět, peklo,
kdyby se pak všecko vzteklo.
Ve všech právích zkušeného
doktora žádáte?
Ej, i teď vinšovaného
Syna mého máte.
Snad i uzdravítedlného,
lékaře hledáte?
Syna mého v tom šťastného
při mně nalezáte.
Vtíp, umělost vynešená,
moudrost jest v něm vyvýšená.
Mistra díla kunštovného
jestli milujete?
Mého Syna rozkošného
i v tom nabudete.
Zlatem všecko ozdobuje,
s perlami zachází:
pěkný obrázky maluje,
v něm se vše nachází.
I květného kvití máje,
i štípky křtaltuje ráje.
V rytířském běhu zběhlého
chcete kavaléra?
Máte Krista zmužilého:
při němž velká víra.
Při něm se síla nachází,
pekla se nebojí.
Jako lev k boji vychází,
před světem obstojí.
Neutíkal, svědčí rány:
rořtřískal pekelné brány.
Mnozí v světě urozeni,
fendříší, hejtmané:
byli by s koně sraženi,
kdybys, Kriste Pane,
nebyl přiskočil k pomocí,
a ruku nepodal,
chránil jsi je ve dne v noci,
jenž jich svět byl prodal.
A to pro mé přimlouvání,
ráčils činit smilování.