Lidové university ve Švédsku
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lidové university ve Švédsku |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Rozhledy národohospodářské, sociální, politické a literární. 1892. Str. 25–26. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Professorka mathematiky na universitě ve Štokholmě ve Švédsku, Kovalevská, popsala ze své zkušenosti t. zv. lidové university ve Švédsku. Se zajímavým tím popisem stručně seznámíme čtenářstvo. — Myšlénka vyšších selských škol vznikla kolem r. 1850. v Dánsku. Původcem jejím byl theolog Gründwing. Ten však vycházeje z čistě náboženského stanoviska dal jim ráz náboženský. Nyní je v Dánsku asi 40 vyšších ústavů pro rolníky; některé z nich dostávají státní podporu. Ve Švédsku a Norvéžsku venkovské vyšší školy vznikly s ústavní reformou r. 1866. Selský lid na poloostrově skandinávském žil v jiných podmínkách nežli na evropské pevnině. Roboty neměl nikdy; r. 1866. poslední zbytky privilegií třídy šlechtické byly zrušeny. Volební právo má každý, kdo platí daň z ročních příjmů 800 korun. Jelikož země nejsou příliš průmyslovy, selský stav jest nejsilnějším a má také v parlamentě nejsilnější stranu. Roku 1866. byla zavedena také povinná návštěva školní; národní vyučování je bezplatné; chudí dostávají knihy a školní potřeby zdarma. Náklad na školství uhrazuje se ze všeobecných daní. Národní školy nemohly ovšem stačiti, žádalo-li se obzvláště většího vzdělání na lidu jako na činiteli politickém, který má voliti, býti volenu a p. To postřehli zvláště dva vůdcové lidové strany v Norvéžsku, Bürnsen a Ulman. Ti ústně i písemně zasazovali se o zřízení vyšších vesnických škol, „universit“ vesnických, lidových. Ulman se věci ujal energicky. Počal sám veřejně po venkově přednášeti. Lid s počátku lhostejný i nedůvěřivý konečně rád chodil na jeho přednášky. Parlament vida skutečnost poskytl Ulmanovi podpory, aby založil vyšší školu pro rolníky, i založil Ulman školu takovou v Tölemarcku, podle níž zřizovaly se pak školy i na jiných stranách Švédska. Řiditel podobné lidové university Golmberg, jehož školu Kovalevská navštívila, vypravoval této o své škole a jejím významu : „Budoucnost Švédska záleží na sedlácích. O rozvoji továrního průmyslu v naší zemi nemůže býti řeči. Poměrný blahobyt hmotný selského stavu umožňuje mu stále se vzdělávati — jde pouze o přiměřená zřízení a vliv v té příčině. Lidové university jsou jedním takovým zřízením, majícím veliký vliv na duševní život venkovského lidu. Nyní Švédsko (4 milliony obyvatelstva) má 25 takových škol. Kromě těch jsou u nás ještě odborné školy řemeslnické a rolnické a dvě university v obyčejném slova smyslu. Úkol lidových universit jo zcela jinaký nežli těchto právě jmenovaných škol. Lidové university mají poskytnouti rolníkovi neodtrhujíce ho od zaměstnání známosti o pokladech vzdělanosti věky nashromážděných, učiniti mu přístupným všechno, z čeho kořistí již tak dávno intelligence, hlavně vzdělání společensko-politické. University ty nedávají žádného diplomu, žádného doktorského titulu; plat jest dosti vysoký (50 korun ročně), a přece školy jsou přeplněny. Žáci scházejí se ze všech stran a to nejen z vrstvy bohatších sedláků, nýbrž i chudších rolníkův i ze řemeslníkův a p. University jsou v ustavičném styku s lidem a s bývalými svými žáky — tito obracejí se i v pozdějším svém veku k rektorům jejich o radu, často ve věcech čistě soukromých. Styk s lidem je universitami podporován velice a úmyslně; tak na př. na naší škole zařízen jest školský výroční svátek, na který schází se lid i bývalí žáci university. V Dánsku a Norvéžsku většina škol přijímá stejně i muže i ženy; ve Švédsku jsou letní běhy pro ženy, zimní pro muže. Mládež vychodivší lidovou universitu vyhýbá se manželství s těmi, kdož v ní nebyli. Některý junák zamilovav si děvče pošle je na rok anebo na dva do university; někdy i mladí novomanželé vstoupí spolu do školy. Lidové university mají velký vliv na povznášení vzdělanosti v lidu: tam, kde lid se v nich vzdělává, jsou čtenářské a vzdělávací spolky a někdy i menší časopis; počet hospod se menší.
Rektor maje slušný plat (3000—4000 korun) může býti s prospěchem vybírán z velikého počtu uchazečův. Volí se na 5 let. Hlavní dozor má 5členná rada; jeden její člen je sám rektor, dva jmenováni jsou obcí a dva voleni od těch, kteří na školu přispěli a přispívají. Tato rada počíná si velice taktně a nikterak neobmezuje svobody učitelův. S místním duchovenstvem škola jest ve shodě, ač s počátku tak nebylo. Náboženství se ve škole nepřednáší, což v lidu, náchylném k sektářství, vzbuzuje k ní obzvláště důvěru. Programu, jenž by vázal přísně všechny školy, nemáme — svoboda takto učitelům ponechaná má blahodárné účinky; jedině pod tou podmínkou lze se věci oddati vší duší.“
Škola řiditele Golmberga má místo pro 60 posluchačů; 15, kteří byli přes ten počet, bydlili ve vesnici. Kromě Golmberga, jako rektora i učitele zároveň, je jen jeden stálý učitel; ostatní jsou nestálí. Na vydržování školy parlament dává 3800 korun a místní správa 4700. Ostatní výdaje hradí se školným. Žáci jsou od 18—25 rokův. Jsou však i starší. Tak na př. Kovalevská poznamenává, že se seznámila ve škole Golmbergově s 33letým kovářem, který přes 10 roků pracoval a šetřil, jen aby mohl se zapsali do školy. Ve škole při vyučování pot se mu řinul s čela od duševní námahy. Na otázku Kovalevské, cítí-li se spokojený, odpověděl: „Ano, paní — až dosud nepokládal jsem se za člověka.“ — Vyučuje se dějepisu a zeměpisu, arithmetice (počtům), (někteří studují soukromě i algebru a měřictví), rýsování, kreslení (dopoledne); odpoledne jsou rozhovory mezi žáky a professory, nebo čte se nějaký spis populární — hlavně však řiditel Golmberg věnuje pozornost otázkám společenským a politickým.
Aby žactvo co nejvíce připravil k politickému životu, dává na přetřes často důležité otázky, dává rokovati o záležitostech týkajících se rolníkův a p.; — pořádá též volby atd. — S počátku žáky bolívá prý hlava od nezvyklého učení, později si zvyknou; aby duševní námahy tak necítili, rektor Golmberg zavedl tělocvik, běh o závod a p.
Vedle významu pro osvětu lidu lidové university mají ještě jeden veliký význam: ničí kastovní přehrady. Bohatý sedlák švédský jest hrdý na svůj stav a nerad se spojuje s příslušníkem jiného stavu. Lidové university jsouce navštěvovány dětmi sedláků bohatých i chudších, i měšťanův, i řemeslníků, sbližují je — na začátku běhu jsou žáci rozděleni na kasty podle svých rodičů, na konec splývají dohromady. To se však týká jen mužského žactva; děvčata však se nesblíží — u nich trvají kasty i na konec běhu dále. Kovalevská vysvětluje to vlivem rodiny, jenž na ženy více působí a pak kratším pobytem děvčat ve škole. —