Lehké a těžké kroky (1938)/Zelení sám

Lehké a těžké kroky (1938)
V hlubokých lesích…	Zelení sám	Nad hrobem

Údaje o textu
Titulek:	Zelení sám
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Lehké a těžké kroky [1909-1915]; Anebo : [1912-1915: Válečné tetralogie sv. 1. a 2]. Praha: Fr. Borový, 1938. s. 22-23 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

I.

Zelení sám a bez cíle.
Čím srdce, čím jsi opilé?

Obzory, dálky, širý svět.
 — Tichounké meze, polní květ.

Veliká slova, ruch a hluk.
— A konejšivá zeleň luk.

Osudy, cíle, úkoly.
— A koutek, kde nic nebolí,

nebolí marně jdoucí čas,
jedinců útisk, útisk ras,

nebolí vina tvoje skrytá,
nežaluje a nevyčítá.

II.

A já jsem šel a šel a šel,
na pravo radost, na levo žel

Šel, lehké nohy, lehký cit,
na levo velkost, na pravo klid.

A já jsem hleděl v zeleň trav,
v klid pasoucích se klidně krav,

a jak se zatáčela cesta,
v daleku zřel jsem věže města,

města, jež raní, města, jež znaví,
vyssaje srdce jako hlavy.

Stesk podivný mne zachvátil.
Ještě jsem zpět se obrátil,

rákosí rybníku jsem zřel,
jenž slunce západem zahořel,

ke svahům přitulené chatky
a stínů nočních pochod sladký,

silnici bílou, alej lip,
šepotajících útěchu, slib.

Pole jsem viděl rozměklá.
A navrátil se do pekla!