Lehké a těžké kroky (1938)/Dojem

Lehké a těžké kroky (1938)
Úsměvy, vůně, jarní van	Dojem	Sníh

Údaje o textu
Titulek:	Dojem
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Lehké a těžké kroky [1909-1915]; Anebo : [1912-1915: Válečné tetralogie sv. 1. a 2]. Praha: Fr. Borový, 1938. s. 13-14 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Ve vlaku hlavu rozespale kloně
půl bděl jsem, snil půl. Hovořili vedle
dva mladí komi, chechtali se časem
tím mladým, bujným, bezdůvodným smíchem.
Tu oči zavřené jsem pootevřel:
hlídačův domek před vlakem se kmitl.
V postoji stojí před ním předepsaném
stařičký hlídač, namahavě vzpřímen.
A bezdůvodně jsem se rozpomínal
na jiný kraj a dávno mrtvé lidi:
V postoji takto stával předepsaném
stařičký hlídač, namahavě vzpřímen,
v krajině horské, v které hukot řeky
utlumí hukot vlaku, který jede.
A vzpomínal jsem, jak jsem podle trati
chodíval tenkrát po pěšině úzké
i po kolejích, Filemon a Baucis
ty lidi v domku nazývala milá a
hukot řeky po ní opakoval
„Filemon, Baucis“, po nás smál se prudce…
A tolik květů rostlo po té trati,
a tolik vůně bylo v našem srdci…
Tu jízda vlaku strašnou se mi zdála,
vzpomínky strašné, strašný celý život,
strašný návrat, strašné to, co bude.
Domek kdes zmizel a já hleděl v prázdno,
hlas minulosti elegicky slyše,
připomínaje sobě všechnu marnost,
a mladíci dva hovořili vedle,
historky kluzké vyprávěli sobě,
historky kluzké jednonočních lásek,
bolavé moje srdce zraňujíce
svým mladým, bujným, bezdůvodným smíchem.