Kritika slov/XXXIV. Pouhost

Údaje o textu
Titulek: XXXIV. Pouhost
Autor: Karel Čapek
Zdroj: ČAPEK, Karel. Kritika slov. Praha : Aventinum, 1927. s. 48.
Licence: PD old 70

Tohoto slova užívá se obyčejně v adjektivu „pouhý“, jež znamená v kritické terminologii jakýsi citelný a tajemný nedostatek. Vy, na příklad, jste „pouhý“ intelektualista; nebýti toho, byl byste snad „pouhým“ realistou, nebo „pouhým“ romantikem. V každém případě vám něco schází, patrně vždycky to druhé. Vaše nevíra je „pouhý“ materialism, vaše víra „pouhý“ dogmatism, a z toho dilemmatu vás nezachrání ani „pouhá“ skepse. Můžete býti „pouhým“ odborníkem nebo „pouhým“ diletantem; co si zvolíte? — Myslete si, že by už Adam v ráji se obrátil nespokojeně k Hospodinu, pravě: „Co jsi to stvořil? Vždyť ve tvém ubohém ráji je kámen pouhým kamenem, tygr pouhým tygrem a lilie polní pouhou lilií polní. A Eva? Pouhá žena. A ty sám? Bůh je pouhý duch.“ Tu by se Hospodin zmátl v rozpacích. Teprve po chvilce (po několika tisíciletích) by si vzpomněl, že mohl kverulantovi odpověděti asi toto (bohužel, nejlepší odpovědi nám napadají už příliš pozdě): „Adame, Adame! kámen není pouhý kámen; je to zbraň, mezník, stěna domu, kámen úrazu, budoucí socha — vše, co z něho uděláš. Tygr není pouhý tygr; tygr je mládě, otec, kožišina, lesní bůh nebo dobrodružství v džunglích. Adame, nikde a v ničem nestvořil jsem nějaké pouhosti; všechno je mnohostranné a slibné, plné možnosti a kliček. Adame, vina je ve tvých očích; z mého tygra jsi udělal pouhé zvíře, z mé hmoty pouhý materialism, z mé skutečnosti pouhý realism — ubohý Adame!“