Kritika slov/XXXI. Přísloví

Kritika slov Karel Čapek
XXX. Logicky	XXXI. Přísloví	XXXII. Pravda

Údaje o textu
Titulek:	XXXI. Přísloví
Autor:	Karel Čapek
Zdroj:	ČAPEK, Karel. Kritika slov. Praha : Aventinum, 1927. s. 43.
Licence:	PD old 70

Přísloví čili lidová moudrost, nejlepší prostředek, abyste podle potřeby mohli tutéž věc pochválit nebo pohanět. Mlčíte? „Líná huba holé neštěstí.“ Nemlčíte? „Mluviti stříbro, mlčeti zlato.“ Rozpakujete se v něčem pokračovat? „Vytrvalost vede k cíli.“ Tož pokračujete? „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“ „Svůj k svému,“ radí přísloví člověku osamělému. „Vrána k vráně sedá,“ směje se družnému. „Odvážnému štěstí přeje,“ povzbuzuje vás přísloví, dříve než něco začnete; „Opatrnosti nikdy nezbývá,“ děsí vás, sotva že jste začal. Držíte se skromně ve stínu? „Dobré zboží chválí se samo.“ Chválíte se tedy sám? „Samochvála smrdí.“ Chcete poradit bližnímu? „Co tě nepálí, nehas.“ Zdržujete se rady? „Dobrá rada nad zlato.“ Chcete se něčemu naučit? „Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí.“ Je tedy marno se učit? „Nikdo učený s nebe nespadl.“ — Je tedy zřejmo, že lidová moudrost vedle tisícerých pravd skrývá ještě jednu nevytěženou a bezespornou: pravdu o relativnosti všech hodnot a pravd.