Krátká příručka hornolužické srbštiny/Tázací zájmeno štó, što
| Krátká příručka hornolužické srbštiny | ||
| Ukazovací zájmeno tón, ta, to | Tázací zájmeno štó, što | Vztažné zájmeno kotryž a j. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Tázací zájmeno štó, što |
| Autor: | Josef Páta |
| Zdroj: | PÁTA, Josef, Dr. Krátká příručka hornolužické srbštiny. Praha: Českolužický spolek, 1920 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1920 |
| Licence: |  PD old 70 |
| 1. | štó | kdo? | što | co? |
| 2. | koho | koho? | čeho | čeho? |
| 3. | komu | komu? | čemu | čemu ? |
| 4. | koho | koho? | što, čo | co, -č? |
| 6. | wo kim | o kom | wo čom | čem? |
| 7. | z kim | kým? | z čim | čím? |
Poznámky. 1. Rozdíl je ve výslovnosti: štó (štuo) a što.
2. Luž. srbština užívá též 3., 6., 7. dvojného čísla kimaj a 3. a 7. množ. čísla kim, z kimi.
3. Tvar čo je jen po předložkách: na čo? pře čo? wo čo? za čo? — obdobně s českým nač? proč? oč? zač?
Zájmeno čeji, -a, -e (čí) skloňujeme podle lětni, kajki, -a -e (jaký), kotry, -a, -e (který) podle dobry.