Kohout plaší smrt/Evropa
Kohout plaší smrt | ||
Verše (1) | Evropa | Amundsen |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Evropa |
Podtitulek: | A. Vaněčkovi |
Autor: | František Halas |
Zdroj: | HALAS, František. Kohout plaší smrt. Praha: Rudolf Škeřík, 1930 Národní digitální knihovna |
Licence: | PD old 70 |
Vy všichni kdož umíte ještě plakat usmějte se
nad padajícím listím s krvavým podpisem času
a proměňte přepych svých pochyb za naději
Řeknu vám něco smutného
pod žlutým srdcem černého slunce
objevila se skvrna podobna mapě Evropy
Za říhání děl
krevnatý text žalmů stoupal z měst
a v jich útrobách hryzáno krysami leželo malé dítě přítomnosti
Jen svistotem bludných želez války znící smích mužů
jak bodlák pln pýchy odolával
a Evropa vcházející do nebezpečných let zvracela historii
V měsíci růží a zločinů zářila koruna její tváře
bradavky ňader po kojení smrti lehly popelem
zčernalá spáleniště lásky
Smáčena krví marných dobrodružství
stydí se světelné krásy mrtvých vojáků ptáků bez hlav
obrací se stále vzad
rozpomíná se na růžové dny
kdy na svých cestách ztrácela poblázněné básníky
jako znamení cesty zpáteční
Smrt je sezobala a cesty vroubí jen houkání sýčků
krajkoví vrásek pokrylo štít její krásy
flór stínů padl na svět
Teď běží úprkem mává slovy jak thyrsem
dáví se hořkými vzpomínkami
pudruje se žíznivou hlínou
Miluje noc torso černé Venuše zlatém pihované
s mírným žalem dělí se s ní o lásku
v přílivu hlasu odliv citů nastává
Tma smrk bleskem rozčísnutý
padá s šuměním ranních hejn ptáků
baterie poesie vybuchuje
Dupejte umrlost květů vyčnívajících z hlíny jak klouby kostlivců
křičte chléb a křičte hry
milujíce její marnost která je víc než naše srdce