Kniha lesů, vod a strání/Stezka

Kniha lesů, vod a strání
Genesis	Stezka	Píseň světlušek

Údaje o textu
Titulek:	Stezka
Autor:	Stanislav Kostka Neumann
Zdroj:	NEUMANN, Stanislav Kostka a Josef ČAPEK. Kniha lesů, vod a strání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955, Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

STEZKA
Nahoře mezi lesy po vrších stezka se vine
tišinou klidně dýšící, jako by neznala lidi;
své dny tu naplní každý květ a spokojeně hyne,
jen skrytými zákony zdá se, že se tu všecko řídí.

Hned jasnou dubinou starou, hned temně přísným borem
se vine po boku stráně vypouklé do údolí;
tu zalita sluncem stoupá uprostřed květů horem,
tam spadá hluboko do žlebu ve stín jaksi holý.

Tak dvakrát, třikrát, čtyřikrát nahoru, dolů se stáčí.
Je měkká uprostřed bylin, hmyz nad ní zpívá a krouží,
je schůdná na svahu dubiny, kde srnčí po mechu kráčí
a žluté, hnědé, šedivé houby v zeleň se hrouží.

A náhle je kamenitá a pod balvany se ztrácí,
či lišejníkem zarostlý kmen padl na ni skosen;
však znovu se vine měkká, kde v zem se jehličí vrací
a šťavel rozesel srdéčka v kořání hnědých sosen.

K dědině ještě daleko, zvěř pokojně se divá;
proud vůni, barev, hořkosti a zcela jemných zvuků
tu stále vane samotou, jež nesmírně je živá:
V jediné písni mízy šum se druží k srdce tluku.