Kniha lesů, vod a strání/Jarní kvítí

Údaje o textu
Titulek: Jarní kvítí
Autor: Stanislav Kostka Neumann
Zdroj: NEUMANN, Stanislav Kostka a Josef ČAPEK. Kniha lesů, vod a strání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955,
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70

Sedmikrásy, jaterníky,
bílé, žluté sasanky,
petrklíče, koniklece,
plicník, blatouch, fialky

od poupat je pozoruji,
doufám, čekám, miluji,
až je toho náhle všude
plná stráň a plný les.

Dnem a nocí silná vášeň
tvoří, plodí bez hluku —
Každý den se znovu zpíjím
do sladkého šílenství,

a co nejde říci slovy,
chválu každé rostliny
stvolů, listů, květů, barev,
odstíněných zelení,

chtěl bych vroucně malovati,
aby každý list a květ,
každá kontura a barva
pěly radost, lásku, jas,

jak je budí v zlaté chvíli
našich styků důvěrných…

Na Východě byl to kdysi
v sedmnáctém století
bohatý a smělý mistr
japonského rokoka,

jehož jméno bystře zvoní —
byl to Korin Ogatta,[red 1]

který štětcem zpíval chválu
květin tak, jak chtěl bych já.
Ale mistr z Orientu,
když své trsy rozkládal

s vroucností a obratnosti
vášnivého milence
po skládacím paraventu,
dal jim vždycky za podklad

vážné, pyšné, drahé zlato,
holedbavou nádheru —

Kdežto já bych maloval je,
ty své jarní milenky,

sedmikrásy, jaterníky,
bílé, žluté sasanky,
petrklíče, koniklece,
podběl, plícník, fialky

na pozadí trochu prostším:
hedvábí své pokryl bych
blankytem těch nebes našich
s bělostnými oblaky.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Korin Ogata(WD)