Kniha lesů, vod a strání/Autoportrét v červnu
Kniha lesů, vod a strání | ||
Lípa | Autoportrét v červnu | Polemika |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Autoportrét v červnu |
Autor: | Stanislav Kostka Neumann |
Zdroj: | NEUMANN, Stanislav Kostka a Josef ČAPEK. Kniha lesů, vod a strání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955, Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Nad lesy blankyt zapálen, stráněmi táhne dech boří.
Na mechu ležím v dubině já pod keřem na výsluní.
Na pohozeném klobouku kytice jahod mi hoří:
z města jsem člověk ubohý, však venkovskou mám již vůni.
Z košile rozhalené krk nahý a smědý mí svití
a prsa lehce omšelá temnými kučerami.
V mé tváří trochu vyžilé hnědé oči se vznítí,
kdykoli políbí mě van proudící hlubinami.
Mám hubené ruce beze stop těžké fysické píle,
však hlínou a šťávami bylin hojně poskvrněné.
Cos jistě by mluvilo k ženě teď o mé smyslné sile,
přívalem vlažných dojmů příjemně obelstěné.
Rukou si podpírám hlavu pod černou zcuchanou kšticí
a hledfm zdlouhavě, něžně, jako bych hladil v lese
květiny, trávy, kmeny, balvany v mechu spící
a vše, co živého někde mihne a zaleskne se.
Kniha mi vyhlédá z kapsy kabátu pomačkaného.
Však připoután k zemi je tu subtilní sluch lidský:
člověk a hrouda si sdělují rytmus nitra svého,
žár krve, píseň zrání, stesk temně erotický.