Kniha Rút/Vysvětlivky

Kniha Rút Rudolf Dvořák
Kapitola IV.	Vysvětlivky

Kap. I. (str. 11., v. 23.). »Nenazývejte mne Noëmi, mne Marou zvete.« Celé místo opírá se o etymologii slova Noëmi, jež značí tolik co »dobře se mající«. Noëmi nalézající se v trudné situaci pociťuje, kterak jméno to nijak neodpovídá skutečnosti, i praví, že hodí se pro ni spíše jméno Márá (Marie), dle etymologie tolik co hořká, trpkostí naplněná.

Kap. III. (str. 16., v. 20.). Góël, původně hebr. participium verba gáal (rozvázati, vyprostiti), tedy tolik co vyprostitel, jest zde výrazem toho, co označujeme jiným hebrejským terminem jako levir. Byl to původně (5 kniha Mojž. 25, 5) bratr muže, který zemřev nezanechal mužských potomků. Povinností jeho bylo pojmouti vdovu bratrovu za ženu za účelem zbudování domu bratrova, t. j. zachování jména a majetku jeho. Po zákonu Mojžíšově platilo to jen, jednalo-li se o nejstaršího bratra, i náležel z manželství levirova nebožtíkovi jen prvorozený syn; ostatní děti náležely svému rodiči. Během času zavládla v otázce té patrně vlivem poměrů volnější praxe, i mohl býti levirem pokrevní příbuzný vůbec, i vzdálenější, jak svědčí i příklad Bóazův v knize Rút. Sproštění povinnosti góëlské dálo se zvláštním obřadem zvaným chalísá, zutí střevíce (5 Mojž. 25, 9). Dle místa toho záležel obřad v tom, že stáhla vdova střevíc bratru nebožtíkovu resp. góëlovi, a sice před soudem (u přítomnosti starších), a vyplivnuvši před ním zvolala: »Tak staniž se muži, který nechce zbudovati dům bratra svého.« Vzdávání se práv góëlských v knize Rút svědčí tomu, že i tento obřad změnil se během doby, podržev toliko stažení střevíce jako symbol vyzutí se z povinnosti góëlské. —

Z ohledů metrických užito tvaru Jahve — Jehóvá, Bóaz (hebrejský tvar) vedle Bóz (tvar překladů biblických), Bétléhem (hebrejský tvar) vedle běžného u nás zkráceného tvaru Betlem. Z téhož ohledu vyplývá i různé měření jich s hlediště metrického.