Údaje o textu
Titulek: VII
Autor: Viktor Dyk
Zdroj: DYK, Viktor. Krysař. Praha : Levné knihy KMa. ISBN 80-7309-064-3. S. 58-77.  
Licence: PD old 70

Některé večery mají tak vášnivý dech. Vzduch hladí a hvězdnaté nebe zvoní nad hlavou. Vše mate srdce. Nemůže za takových večerů přecházeti přátelství v lásku? Hranice se snadno překročila; a není už zastavení.

V zahradě vily byly tmavé, stinné cesty, kryté z obou stran hustým křovím. Když utichal ve vile ruch a umlkaly hlasy, procházela se paní občas tou končinou. Ty procházky v tmách měly nebezpečný půvab. Sladká malátnost jímala srdce. Nebyl život tak málo živý a nebylo v něm tak málo lásky? A nebyla paní v květu svých let? A nebyly oči Šopovy tak záhadné a svůdně hluboké?

Osamění cítilo se intenzivně a po stesku přicházela touha. Mladost přece neodešla docela. Odcházela však rozšafnost a klidná moudrost —

Chvíle zápasu a chvíle podlehnutí. Kteréhosi večera nesl si Šop z vily Dobré naděje klíč. Drobný, titěrný, lesklý klíč.