Klášter blahoslavené Anežky v Praze/Předmluva

Klášter blahoslavené Anežky v Praze Václav Vladivoj Tomek, Josef Mocker
	Předmluva	I. Čásť dějepisná

Údaje o textu
Titulek:	Předmluva
Autor:	Václav Vladivoj Tomek, Josef Mocker
Zdroj:	TOMEK, Václav Vladivoj; MOCKER, Josef. Klášter blahoslavené Anežky v Praze. Praha: C. k. ústřední komisse k probádání a zachování památek uměleckých a dějepisných, 1892. s. 1–2. Digitální knihovna MKP
Licence:	PD old 70

Klášter sv. Anežky na Starém městě Pražském poutá k sobě mysl četných katolíků českých stavu duchovního i světského a to zejmena od roku 1874, kdež sv. Otec Pius IX. veřejnou poctu blahoslavené Anežce prokazovanou schválil, uděliv spolu povolení církevní, aby slavnost blah. Anežky každoročně dne 2. března jalo hodinkami kněžskými, tak i veřejnou bohoslužbou se oslavovala. Od té doby zabývají se četní ctitelé blah. Anežky myšlénkou, kterak by lze bylo památné místo putování pozemského této naší světice pro budoucnost zachovati, zejmena klášter sv. Anežky důstojným spůsobem znovu zříditi.

Před dvěma roky obrátilo se několik ctitelův blah. Anežky k ředitelstvu Akademie křesťanské s žádostí, aby věci se ujalo. I konány v ředitelstvu pilné porady a všestranně jevil se úmysl chvalitebný, pomocné ruky ku zvelebení kláštera sv. Anežky podati. Avšak po zkoumání od povolaných znalec stavitelství předsevzatého seznáno, že výlohy s podnikem spojené sahati by musily do statisíc. Nebo především nastala by nutnosť, jednotlivé dílce tohoto kláštera od rázných majitelův zakoupiti, k čemuž by summy znamenité se vyžadovaly. Po té by teprv různé přístavky odstraniti a klášter i kostely obnoviti, po případě znovu zbudovati slušelo. A mimo to leží klášter sv. Anežky v obvodu asanace, která na pravém břehu Vltavském provésti se má. I nastane bez pochyby nutná toho potřeba, aby okolo kláštera sv. Anežky návoz zvýší více stop sdělán byl.

Jelikož Akademie křesťanská nevládne hmotnými prostředky tak skvělými, aby do podniku tak nákladného pustiti se mohla, ustoupila na ten čas od úmyslu znovuzřízení kláštera sv. Anežky, práci tu záslužnou povolanějším činitelům ponechávajíc.

Mezitím již klášter sv. Anežky vzbudil pozornosti slavné ústřední kommisse ku prozkoumání a zachování památek uměleckých a dějepisných ve Vídni. K požádání jejímu podal stavitel velechrámu p. architekt Josef Mocker na jedenácti tabulkách zdařilé výkresy jednotlivých částí téhož kláštera, zejmena chrámu sv. Barbory, sv. Máří Magdalény, sv. Františka, sv. Vavřince, kaple Marianské a kaple sv. Michala, rovněž sálu konventního, věže, chodby křížové a kuchyně klášterní, k obrazcům těm připojil p. Mocker výklad archaeologický a p. c. k. vládní rada professor Václav Vladivoj Tomek podal důkladné objasnění historické.

Práce ta byla r. 1891 jazykem německým péčí c. k. ústřední kommisse nadjmenované tiskem vydána v c. k. dvorní a státní knihtiskárně ve Vídni.

Po seznání obsahu spisu toho usnesl se výbor Dědictví sv. Prokopa v Praze na tom, aby opatřeno bylo české spracování téhož spisku a to aby vydáno bylo jako druhý podíl členům Dědictví za rok 1892.

Překlad co do části historické ochotně podal p. c. k. vládní rada prof. V. V. Tomek, co do části archeologické p. prof. gymn. Frant. Vacek. Slavná c. k. ústřední kommisse ku prozkoumání a zachování památek uměleckých a dějepisných s uznání hodnou laskavostí udělila svolení své, aby spisek ten i s tabulkami nákladem Dědictví sv. Prokopa jazykem českým vydán býti směl, začež tímto vřelé díky celého výboru vzdány buďtež.

Vydáním tohoto historicko-archaeologického popisu starobylého a památného kláštera sv. Anežky zamýšlí výbor Dědictví sv. Prokopa obrátiti pozornost širších kruhův k této vzácné památce dávnověkosti naší a tím snad proklestiti cestu k důstojnému zachování a obnovení jejímu.

Z Výboru Dědictví sv. Prokopa v Praze, 20. listopadu 1892.