Kdybych byl sportovním ministrem…
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kdybych byl sportovním ministrem… |
| Autor: | Evžen Rošický |
| Zdroj: | Miloval život a boj, s. 48–49 |
| Vydáno: | 10. července 1937 |
| Licence: |  PD old 70 |
Kdybych byl sportovním ministrem…
Především bych zrušil na všech atletických stadionech po celé Československé republice tribuny a ochozy, aby naši atleti nebyli při svých závodech zbytečně vyrušováni nadšeným jásotem mnohatisícových davů.
Poté bych vyhladil všechny mecenáše, kteří bohatou peněžitou i morální podporou zhýčkávají naše atlety.
Zbaveni svých dnešních sinekur a různých těch přítěží ve formě zlatých plaket, pohárů, servisů, brilanty vykládaných tabatěrek, motorek, sidecarů, weekendových chat a houseboatů, vrátili by se naši atleti k nenáročnému provozování starověké atletiky.
A nemajíce ani na tretry, ani na trenýrky, běhali by bosi a nahatí po československých hřištích ve šlépějích svých velikých a slavných antických předchůdců.
Veden stejnými mravními pohnutkami, odňal bych všem výkonným atletům a zasloužilým a dlouholetým československým mistrům jejich výnosná zaměstnání, která dostali V uznání svých zásluh o zdraví a tělesnou zdatnost národa.
Tím by se bezpochyby okamžitě uvolnila řada míst sekčních šéfů, bankovních ředitelů, zbytkových statkářů a správních radů.
Veškerou státní podporu, která se dnes poskytuje československému sportovnímu hnutí v tak hojné míře – viz pro tělovýchovu a sport preliminovanou částku ve státním rozpočtu, bych zrušil a takto získanou částku bych věnoval přímo na výstavbu nemocnic, krematorií a hřbitovů.
A aby ani úroveň naší atletiky nepřišla zkrátka, zvýšil bych ji prostě tím způsobem, že bych při měření výkonů přikázal přidávat metry a vteřiny.
Jen by si naši měřiči museli dávat pozor, aby místo 10 m, určených jako přídavek oštěpaři, nepřidali lO m skokanům do výše. (Tak by se také přeneslo těžiště našeho sportu z náročných atletů a drahých instruktorů na spolehlivě úřadující měřické aspiranty.)
Časem bychom pak dospěli tak daleko, že by imaginární atleti běhali na imaginárních stadionech imaginární výkony, čímž by odpadla rázem veškerá starost o československou atletiku vůbec.