Kalendář Zlaté Prahy/1895/Z národního mudrosloví
Kalendář Zlaté Prahy/1895 | ||
Z národního mudrosloví | Na starý Almanach |
Údaje o textu | |
---|---|
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Kalendář Zlaté Prahy. Praha : J. Otto, 1895. Národní knihovna České republiky |
Licence: | ![]() |
LedenEditovat
Ve dne svítí, v noci pálí.
Častý déšť v lednu mrví hojně kněžskou oboru (hřbitov)
Dobrá sanice, koňská smrť.
Ptali se vlka, kdy je největší zima? A on odpověděl:
Kdy se slunce rodí.
ÚnorEditovat
Únor bílý, pole sílí.
Když únor vodu spustí,
v led zas mu ji březen zhustí.
Když ti komár v únoru za uchem zašimrá,
poběhneš v březnu ke kamnům s ušima.
Zeptá se únor — máš-li boty.
BřezenEditovat
Březen bez vody, duben bez trávy.
Druhdy i v březnu hýl na nos se posadí
Lépe býti od hadu uštknutu,
nežli v březnu od slunce ohřitu.
Sv. Eudokeje ještě psa po uši sněhem zavěje.
Na sv. Řehoře žába hubu otevře.
DubenEditovat
Duben hojný vodou, říjen pivem.
V dubnu čas a panský kvas.
Jiří i Marek mrazem nás zalek.
Když na sv. Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
KvětenEditovat
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Svatba v máji volá na máry.
Když se ozve v máji hrom,
chyť kámen anebo strom.
Roj, který se v máji rojí,
za plný vůz sena stojí.
ČervenEditovat
Červen studený, sedlák krčí rameny.
Netřeba boha o déšť prositi;
přijde hned, jak začnem kositi.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Jaro přízeň, a léto trýzeň.
ČervenecEditovat
Lidé se radují létu a včely květu.
Svatý Prokop kořen nakop.
Na sv. Eliáše dopoledne léto a odpoledne podzim.
Svatá Anna, chladno z rána.
Mnoho ryb, málo zrna.
SrpenEditovat
Když kvetou boby, nouze o chleby.
Přišel Spas, vezmi rukavice zas.
Na sv. Vavřince oříšky jdou do věnce.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí
ZáříEditovat
Čeho červenec a srpen nedovaří,
toho září neusmaží.
Po sv. Matouši čepici za uši.
Svatý Michal všecko v poli spíchal.
ŘíjenEditovat
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Teplý říjen, studený únor.
Divoké husy na odletu,
konec i babímu létu.
Šimona-Judy biče schovejte, kyje řezejte,
rukavice vyndejte.
ListopadEditovat
Má se jako husy o Martině.
Na sv. Kateřinu schováme se pod peřinu.
Ať Kateřiny nebo Kříže,
kdy mrzne, tehdy topte chýže.
ProsinecEditovat
Po svaté Baruši
střež nosu a uší.
Na svatého Štěpána
každý se má za pána.
Kdy zimní chlad,
to každý mlad.