K osmdesátce dr. Renaty Tyršové
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | K osmdesátce dr. Renaty Tyršové |
| Autor: | Stanislav Bukovský |
| Zdroj: | Národní listy, roč. 74, č. 208. str. 1 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 31. 07. 1934 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Renata Tyršová |
Dr. Renata Tyršová patří k těm výjimečným osobnostem, které svým životem zasahují hluboko do vývojových pochodů celého národa a které svou činností, osobitým zjevem a vyhraněností názorovou dovedou vtisknout i zřetelný ráz době, v níž působí.
A osmdesát let, jimiž paní Renata Tyršová prošla se vzpřímenou postavou a hrdou povahou jemné vzdělané, ale nebojácné ženy české, vyjadřuje skutečně dějinná období pro náš národní život.
Narodila se v době, kdy lidu českému vzcházely červánky důstojnějšího života, kdy národní uvědomění pronikalo už zvolna do všech stavů a do nejširších vrstev.
Rostla a dospívala současně s Fügnerovým a Tyršovým sokolstvím.
Konečně v letech své plné umělecké a vzdělanostní vyzrálosti spoluurčovala s ostatními vůdci národa neúchylný směr našemu svéráznému kulturnímu vzestupu po desítky let před válkou.
Když pak vichřice válečná, v níž tolik významných hodnot vzdělanosti lidské bylo zničeno, rozburácela se po celém světě, tehdy na vůdčích místech v národě našem vynikala zvlášť postava Renaty Tyršové svou pevností, silou a průbojností. Její hrdinný postoj vyjadřoval bezpečnou odolnost a nepodlomenou houževnatou víru, že nikdy barbarské běsnění trvale nezvítězí nad silami lidského zušlechťovaní a nad mocí pravé kultury.
Ani roky po válce, v nichž omamná hesla ohrožují rozpoltěné jedince i národní celky, nevychýlily svými rozrušujícími a překotnými událostmi ucelenou osobnost dr. Renáty Tyršové ze směru, jímž vytrvale a pilně ukazuje národu svému správnou cestu za ideály lidstva.
Dr. Renata Tyršová byla téměř osudově předurčena k významným úkolům ve službách národních, neboť se jí dostalo rodinného a citově hlubokého spojení se dvěma muži, jimž náš lid vděčí za převýchovu z ponížení a poroby ke svobodě a samostatnosti.
Jindřich Fügner byl jejím otcem a dr. Miroslav Tyrš tak vlivným vychovatelem, že ideové zanícení, jímž poutal tento bystrý filosof svou žačku k uměleckým projevům národů všech dob, stalo se brzy trvalým jejich zájmem spolupracovním, ba obsahem jejich společného poslání v životě.
Jest jisto, že v okruhu rodiny, v níž světový rozhled Fügnerův a jeho opravdový zápal vlastenecký prosycovaly ovzduší i vášnivou lásku k národu i smělými touhami po přímé účasti na myšlenkových proudech evropského, ba všeho kulturního lidstva, bylo snadno možné výchovnými vlivy upevnit v duši dětské jasné citové i rozumové pochopení. Jak pro vztahy k vlastnímu národu, tak i pro pravý význam ideí všelidských.
A byl-li vychovatelem právě muž, jehož vědním oborem bylo studium dějin, v nichž bádal po příčinných vztazích v osudech jednotlivých národů a po vlivech, jimiž se tito národové uplatňovali ve vývojovém procesu všeho lidstva, pak jistě ani otázky národní, ani snažení všelidská nezůstaly neujasněny ve vnímavé duši mladé Renáty.
Tyrš formuloval svůj národní i světový názor v ideologii sokolské a Fügner ho předvedl své době v praktickém uskutečnění spolkovém, v němž ukázal svou velkodušnost a položil pevné základy vývoji naši svérázné sokolské demokracie.
Renata Fügnerová, žačka, spolupracovnice a konečně choť dr. Miroslava Tyrše ukázala výsledky výchovy obou sokolských zakladatelů sama na sobě, a jsme šťastni, že jest nám dopřáno sledovat ji s úctou a s obdivem až do dob dnešních.
Těsně spjata s národem, jehož životnost, vzdělanost a svobodný rozvoj stále podporuje a posiluje, jest sestra Renata Tyršová milovaným vzorem sokolských ctností. U příležitosti jejích 80. narozenin veškeré Sokolstvo upíná mysli své k její krásné duši a láskou proniká k jejímu šlechetnému srdci.