Křivdy trpělivě snášeti
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Křivdy trpělivě snášeti |
| Autor: | Karel Matěj Čapek-Chod (jako K. M. Č.) |
| Zdroj: | Světozor, roč. 32, č. 21. s. 250. Ústav pro českou literaturu AV ČR |
| Vydáno: | 08. 04. 1898 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Emil Holárek (1867-1919): Křivdy trpělivě snášeti |
|
»Křivdy trpělivě snášeti.« Dobře pochodí zvláště výtvarný umělec, uchýlí-li se k allegorické ironii. Zobraziti křesťanskou ctnost »křivdy trpělivě snášeti« nějakým výstupem, znázorňujícím, jak kdosi obdržev na pravou tvář políček nastavuje levou, bylo by nudné a také málo povzbuzující, jak obyčejně už psaná nebo malovaná ponouknutí ke ctnostem všeho druhu bývají. Jak drastické a hořké a tím působivější jest předvedení negativního příkladu, který následován býti nemá, jak to učinil svým obrázkem náš malíř!? Myslivce, který dopadl pytláka nad skoleným kolouchem, ovšem nikdo nenaučí takovou křivdu trpělivě snášeti, a to ani sebe mistrovštěji a dramatičtěji kreslený karton. Nám zajisté stačí, honosí-li se Holárkova kresba těmito přednostmi, neboť ethické účinky její nemůžeme ani kontrolovati. Naproti morálce v umění staví se lidská vnímavost s neuvědomělou stavistickou primitivností, a čím dokonaleji malovány budou války, tím méně vhodnými budou pro apoštolát světového míru. Tam, kde se dva rvou, vždy jeden bude mít nároky na sympatie pozorovatelovy — byla-li rvačka malována, budou vždy na straně onoho, kterému projevil je už sám umělec. V našem případě neučinil to malíř nikterak zjevně, ponevadž jeho tendencí jest odsouzení rvačky. Odsuzujeme ji s ním, ale zůstáváme chladni k osudu obou rváčů, a takový dojem svůj rádi dáváme si vyvážiti uměleckou dokonalostí, s jakou vzrušující výjev vylíčen. Verva kresby u Holárka bývá vždy svědectvím upřímného zanícení pro látku, a této ryzosti přesvědčení vážíme si u něho tím více, čím je vzácnější ve světě umění, a čím častěji bývá maskováno prázdným affektem. K. M. Č.