Josef Ignác Kraszewski
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Naše vyobrazení: Josef Ignác Kraszewski |
| Autor: | E. J. (zřejmě Edvard Jelínek) |
| Krátký popis: | Píseň J. J. Kraszewského |
| Zdroj: | Svetozor r12 c30 text.pdf |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Józef Ignacy Kraszewski |
| Index stran | |
 |
|
Ze všech slovanských spisovatelův jest nám vedle Turgeněva nejvíce znám slovutný polský romanopisec a učenec Josef Ignác Kraszewski. Výtečné jeho povídky a romány překládány již v letech čtyřicátých na jazyk český a od těch dob se jméno Kraszewského jmenovitě v časopisech našich velmi často objevovalo.
Josef Ignác Kraszewski narodil se roku 1812 ve Varšavě, žil v mládí na venkově v Romanově, konal pak studia v letech 1825—1827 v Bělé v Podlesí, studoval dále gymnasium v Lublíně a universitu navštěvoval ve Vilně. Skončiv svá studia, odebral se r. 1834 na Volyň a pilně se připravoval k literárním pracím. Avšak již mezi tím dal některé spisy své na světlo, kteréž hned z prvopočátku proslavily mladého spisovatele ve všech téměř vrstvách polského společenstva, ačkoliv kritika různě se o jeho prvních pracích vyjadřovala. Na všeliké hlasy odpověděl Kraszewski veršem, kterýž pro svou významnost a karakteristiku tuto připomínáme:
Mósci panowie! nieskonczone dzięki
za pochwały, nagany, rady i przestrogi.
Kiedykolwiek co spotkam z czyjejkolwiek ręki,
zawsze będę dziękował, lecz nie zejdę z drogi.[1]
Tak se vyjádřil Kraszewski, když mu bylo 26 roků a dostál svému slovu — nikdy se nezměnil, nikdy neustoupil z cesty, kterou si umínil kráčeti.
Daleko by nás vedlo, kdybychom chtěli náležitě oceniti zásluhy tohoto velezasloužilého muže o písemnictví polské, i uskromníme se pouze na vyjmenování nejčelnějších jeho prací a sice: „Latarnia csarnoksięska“ (1843—1844), „Czasy Zygmuntowskie“, povídka z r. 1572 (1846). „Ostap Bondarczuk“ (1847), „Jaryna“ (1850), „Komedyanci“ (1850), „Kordecki“ (1852), „Poeta i świat“, „Dziwadła“ (1853), „Staropolska milość“ (1869), „Resztki życia“ (1860), „Sto djablów“ (1870), „Dzieci wieku“ (1871), „Piękna pani“ atd.
Tím vyjmenovali jsme pouze několik jeho povídek a románův. Obyčejně se za to má že Kraszewski jest výhradně romanopiscem, avšak celá řada vědeckých spisů sepsaných nemalou pílí a vědou, nejlepším jsou opaku důkazem.
Již roku 1832 dokončil „Slovník polsko- rusko-francouzský“ a r. 1837 „Gramatiku porovnavací všech jazyků slovanských“, výsledek to osmiletého trudu, avšak žádné z těch děl nevyšlo tiskem. R. 1838 vydal první díl ohromné historie Vilenské, později „Obrazy z cest a života“, „Studie literární“ a celou řadu jiných vědeckých spisů. Velikou cenu má jeho dílo p. t. „Litva,“ v němž vzácnou důkladností popisuje děje, zákony, jazyk, obyčeje, přísloví atd. země této.
Zamilovaným jeho předmětem byla povždy archaeologie, kteréž se s obzvláštní zálibou věnoval. Mimo jiné v tom oboru napsal zajímavý a důležitý spis: „Sztuka u Slowian, szczególnej w Polsce i Litwie przedchrześcianskiéj“.
Avšak ani tím není ještě vyčerpána všestrannost Kraszewského Bylť on též vzorným redaktorem. Vydával v letech 1841—1850 ve Vilně obsáhlý svazkový časopis „Atheneum“ a později „Tydzień“. Mimo to vydal vlastní pěčí celou řadu pamětníků (memoirů) korespondenci a jiných podobných spisů.
Co romanopisec jest Kraszewski vypravovatelem mistrným, vždy logickým a v každém téměř spisu vyniká filosofií. Nemalou ozdobou jeho prací jest nad míru krásná řeč a obzvláště zajímavo, že píše vždy jazykem té doby, kterou v dotčeném románu líčí.
Kraszewski líčí živě postavy, věrně, přirozeně, nenuceně a proto jsou jeho spisy stejně hledány jak v salonech tak v chyších.
Pohlížíme-li na to, co Kraszewski doposud vykonal, napsal a tiskem vydal, nezdá se nám býti víře podobno, aby vše to jeden člověk sám mohl vykonati za jeden jediný život. Děl samostatných vydal přes 200 a kdyby se veškeré jeho práce v časopisech a po různu uveřejněné spojily, vyplnily by více jak 600 svazků — slušnou knihovnu! Počet exemplářů jeho děl převyšuje již nyní daleko 1 million.
Slovutný polský bibliograf Estreicher hodlá v krátké době ve zvláštním svazku vydati bibliografický přehled všechněch prací Kraszewského.
Kraszewski byl již uznán v plné míře nejen doma, ale i za hranicemi; jeho práce přeloženy do všech jazyků slovanských, do němčiny a frančiny. Národ polský ctí toho nejpilnějšího a nejpoctivějšího svého pracovníka a dal to při nejedné příležitosti skvělým způsobem na jevo. Při posledních jmeninách, dne 19. března t. r., obdržel Kraszewski několik set listů a blahopřání nejen z celé Polsky, ale z celého téměř světa.
V těchto dnech celá Polska nadšeně slaví jubileum Kraszewského padesátiletě činnosti spisovatelské a jako celý polský národ volá s citem vděčnosti, tak i my voláme, aby „Bůh zachoval Kraszewského ještě mnohá, mnohá léta!“
- ↑ Velmožní pánové! neskončené díky za chvály, hany, rady a výstrahy. Kdykoliv co najdu z číkoliv ruky, vždy budu děkovati, leč nesejdu s dráhy.