Jiskry a plamínky/Matčina duše

Jiskry a plamínky Josef Kožíšek
Večerní píseň	Matčina duše	Hvězda

Údaje o textu
Titulek:	Matčina duše
Autor:	Josef Kožíšek
Zdroj:	KOŽÍŠEK, Josef. Jiskry a plamínky. Praha: Alojs Hynek, 1893. s. 52–53. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Bloudí duše, bloudí v ráji,
Matka Boží potkala ji.

Potkala ji, zastavila:
Proč jsi smutná, duše milá?

Osiřelo kvítko v poli
a mně srdce pro ně bolí.

Osiřelo bludné ptáče
a mé srdce pro ně pláče.

Osiřelo chudé robě,
když mě Pán Bůh volal k sobě.

Světem bloudí bez domova,
smutná cesta sirotkova.

Kdo ho zlíbá za matičku,
kdo dlaň sepne k andělíčku?

Chtěla bych já, Boží Máti,
na nebi se hvězdou státi.

Mému dítku čílko, tváře
zlíbala by moje záře.

A na dráhu stálé ctnosti
svítila bych s vysokosti,

aby pozemskými kraji
našlo dítě cestu k ráji.

Usmála se Panna svatá,
před trůn boží s duší chvátá.

A Pán Kristus prosbu slyší,
duši kyne k modré výši.

Hoří hvězda na blankytě,
usmívá se siré dítě:

Sviť, hvězdičko, má matičko,
září svou mi zlíbej líčko.

A s té nebes vysokosti
ukazuj mi dráhu ctnosti,

abych pozemskými kraji
k tobě našlo cestu k ráji.