Ještě jednou se vrátíme (1900)/Díky hudci
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Díky hudci |
Autor: | Antonín Sova |
Zdroj: | SOVA, Antonín. Ještě jednou se vrátíme: kniha veršů z r. 1892-1899. Národní digitální knihovna |
Vydáno: | V Praze: Grosman a Svoboda, 1900 |
Licence: | PD old 70 |
Díky hudci, jenž teď housle vznesl do výše !
Tomu hudci, s vášnivým kolébáním
jenž své housle tisknul k hlavě skloněné,
struny zpívaly klasů uznáváním…
(Ne tak jako bastardní hudba oper
s leskem slavností, — ta mi studená jest ! —
Tichým sunutím pláten, davů a dějů,
zmatkem barev a tónů, slov a gest!)
V jakém tichu drážděné sdílnosti
zavzlykal nástroj vášní vzkypěnou,
on se chtěl vyplakat teplými slzami scherza
objav mou duši zemdlenou!
Objav mou duši zemdlenou rozkoší šílenou,
tancem naivních veselí, úsměvy panenskými, —
chyť ji a stisk’, že nemožno vydýchnout, vypil
ji tóny ohnivými!…