Jde o osud celého národa
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jde o osud celého národa |
| Autor: | Emil Hácha |
| Zdroj: | Lidové noviny, roč. 49, č. 573. str. 1 Moravská zemská knihovna v Brně |
| Vydáno: | 09. 11. 1941 |
| Licence: |  PD old 70 |
ČTK - Praha 8. listopadu
Státní president dr. Emil Hácha učinil v sobotu 8. listopadu o 19. hodině v rozhlase tento projev:
Občané!
Před půl třetím rokem vložil jsem osud českého národa do rukou Vůdce a říšského kancléře, který prohlásil, že přejímá český národ v ochranu Německé říše. Byl jsem si již tenkrát vědom toho, že náš národ získává tímto aktem cenné a bezpečné postavení. Doba byla nejistá a kritická, a nikdo nevěděl, jaké události přicházejí na nás a na celou Evropu. Poznal jsem však, že rozhodnutí z 15. března dává nám místo klidné a pokojné, jestli bezpodmínečně zanecháme všech minulých představ a soustředíme se na to, abychom svou vlastní prací si vybudovali nový život.
Nikdy nesmíme zapomenout, že v očích národa německého stáli jsme tu jako národ, který při hledání svého správného místa selhal a kterému se přes to poskytuje možnost, aby se znovu osvědčil. Viděl jsem, že jedině za bezvýhradného plnění povinností k Říši můžeme uchovat svůj jazyk a kulturu, jako národ prospívat a jako jednotlivci žíti nerušené a šťastně. Moji spoluobčané si toho však všichni nebyli vědomi, třebaže jsem to já sám i mnozí jiní veřejní pracovníci neustávali vždy znovu a znovu připomínat. Neuvědomili si, že Evropa prožívá válku větší kteréhokoliv dřívějšího konfliktu. Neuvědomili si, že Velkoněmecká říše, které v tomto zápase připadl vedoucí a rozhodující podíl při výstavbě nového řádu, provádí jej při vítězném postupu, řídíc se právem války, bez slabosti vůči sobě a celému německému lidu. Neuvědomili si, že proto Říše nemůže býti a nebude sentimentální ani k nám. Toto lehkomyslné podceňování vážnosti chvíle vedlo pak nejednoho spoluobčana k tomu, že místo skromné práce, získávající důvěru Říše, dal se svésti výzvami uprchlých emigrantů, kteří již o tolik český národ připravili, ke zhoubné nečinnosti, ba dokonce k trestuhodným činům, které Říše musila právem války tvrdě postihnout.
To všechno vedlo k tomu, co jsme právě prožili. Nestačila-li, jak se bohužel ukázalo, velmi naléhavá lidská domluva, nestačily-li věcné důvody, kterých jsem jako státní president uváděl, abych naši veřejnost ziskal pro bezvýhradný aktivní postoj k Říši, obracím se nyní na Vás, občané a občanky, s plnou autoritou svého úřadu. Já jako nejvyšší představitel českého lidu, jako orgán nejen samosprávy, kterou nám Vůdcův výnos vymezil a zaručil, ale i jeho celé národní a sociální bytosti, mám v prvé řadě právo a povinnost, abych Vám co nejdůrazněji dnes řekl: Jest nejvyšší čas, abyste mužně a odhodlaně přistoupili k nejreálnějšímu a upřímnému plnění povinností vůči Říši. Plňte tyto své povinnosti ze všech sil, plňte je jednoznačně, otevřeně a oddaně! Činím tak já, činit tak musí každý člen vlády, každý veřejný zaměstnanec, každý dělník, zemědělec, podnikatel i živnostník, slovem každý na svém místě. Nejde jii jen o to, dostát čestně závazkům, které jsme před více než dvěma roky převzali, nýbrž jde o to, abychom znovu získali onu část důvěry vedoucích kruhů Říše, již jsme vinou těch, kteří nepochopili naše postavení, namnoze pozbyli a které ke své národní existenci nutně potřebujeme.
Musíme si neustále uvědomovat, že jsme součástkou veliké a mocné říše, která má sílu i vůli nás chránit. V tomto přesvědčení nesmíme se dáti zviklat žádnými klamnými a záludnými hlasy, zejména z nepřátelské ciziny, ať z Moskvy, ať z Londýna. Občané, neposlouchejte vůbec štvavých řečí emigrantů, kteří se samozvaně vydávají za českou vládu a svými rozhlasovými svody mohou nám přivodit jen těžké škody, jen ohrožení na životech a statcích a odnít nám to nejcennější, co nám soudobý vývoj přinesl, bezpečí v dnešní rozvířené době a naději na zdravý hospodářský, sociální i kulturní vývoj v blízké i daleké budoucnosti.
Občané! Buďte pamětlivi dnes i denně: Nejde již jen o osud jednotlivců, jde o osud Vašich dětí, o osud celého národa.
Sobotní rozhlasový projev státního presidenta dr. Emila Háchy bude opakován v neděli 9. listopadu ve 12 hodin.
|
Nacistické okupace českých zemí v letech 1939–45 si vyžádala přes tři sta tisíc obětí. Pocity bezmoci vůči bezprecedentnímu násilí i tvrdá cenzura našly pochopitelně svůj obraz také v publikovaných textech a projevech. Řada novinářů, politiků a jiných veřejných představitelů té doby — z donucení, strachu, naivity, snahy o volbu menšího zla či z kariérismu — zveřejňovala texty a pronášela projevy, v nichž v souladu či v rozporu se svými názory omlouvala či dokonce vychvalovala válečné zločiny a jejich pachatele a prezentovala jimi nastolený režim jako záruku pro nerušený rozvoj českého národa. Články s opačným vyzněním vycházet nesměly. A ani opatrnost či podlézavost někdy neuchránily pisatele od perzekuce. Jediným smyslem zveřejnění tohoto a dalších podobných textů ve Wikizdrojích je, přiblížit současnému čtenáři, jaké argumenty používala nacistická propaganda vůči poraženému národu a jak se s nimi vyrovnávali oficiální tvůrci veřejného mínění. Wikizdroje obsahují desítky tisíc uměleckých, politických, náboženských, publicistických a jiných textů a uveřejnění žádného z nich — včetně tohoto — neznamená jakoukoli podporu názorů v něm uvedených. Rovněž upozorňujeme, že někteří autoři byli za svou slovní podporu nacistům po válce potrestáni podle Benešových dekretů a že podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka je v současnosti trestným činem. |