Jak vznikají a vypadají university v Americe

Údaje o textu
Titulek:	Jak vznikají a vypadají university v Americe
Autor:	neuveden
Zdroj:	Rozhledy národohospodářské, sociální, politické a literární. 1892. Str. 27–28.
Licence:	PD anon 70

(Sěvernyj Věstnik, duben, 1891.) U nás, jak známo, o založení školy nějaké musíme vésti úporný boj s úřady nebo s vládou — o druhou universitu na Moravě na př., až se do boje za ni opravdu pustíme, bojovati budeme jistě velmi dlouho. U nás musíme dožadovati se prosebně vlády neb úřadů nejen o zřízeni školy, nýbrž o pouhé dovolení zříditi si školu nějakou, na niž si chceme sami mimořádně platiti (viz školy Ústř. Matice školské!), a dovolení takové ještě některé naše politické kruhy a listy vyhlašují za důkaz vládní přízně k nám anebo za vymoženost! Ve školství u nás panuje byrokratismus a uniforma. Pro tak rozsáhlou říši, jako je Rakousko, tak mnohotvárnou národně, kulturně i hospodářsky jsou jednotné zásadní zákony školské, jednotný způsob zakládání škol a p.

Ve Spojených státech severoamerických je jinak. Ty nemají žádné ústřední správy školské — každá obec může si zříditi školy jaké chce, a nejen obec — i jednotlivci. Takovouto svobodou zakládati školy jest ovšem v severoamerickém školství veliká pestrost, jež by se zdála našim rakouským úřadům něčím přímo zkázonosným a u nás nemyslitelným — rozrušení státního celku, sklesnutí vzdělanosti a p.

Jak snadno vznikají a dále jak vypadají školy ve Spojených státech, ukáže nám historie založení university Johna Hopkinsa v Baltimoru. Tuto universitu založil millionář John Hopkins, jenž započal obchodovati s půjčenými penězi a dopracoval se millionů. Nemaje jich komu odporučiti — všechno příbuzenstvo jeho bylo bohaté — uposlechl rady jiných a věnoval je jednak na zřízení velikolepé nemocnice, jednak na zřízení university. Vyvolil si několik lidí, kteří se měli postarati o uskutečnění věci a také se postarali ještě za jeho života. Ti, co měli věc na starosti, nelámali si nejdříve hlavy, jakou budovu postavili — nýbrž postarali se nejprve o řiditele university a o professory. A zevnějšek budovy je proto sice v opačném poměru ke vnitřnímu zařízení a hlavně k duševnímu životu na universitě, ale nicméně existuje tento duševní život i vnitřní potřebná zřízení — tedy je tu vlastní universita.

Řiditel university sehnal opravdu vědátory i z ciziny, a ti zahájili vyučování řadou populárních přednášek (pro lid). Universita přirostla měšťanům ihned k srdci. Pokládali ji za svou. Když r. 1889. ztratila na svém jmění klesnutím železničních akcií a bylo potřeba proto snížiti její rozpočet a zvýšiti kolejné, měšťané energicky přispěli ústavu v nesnázích a sebrali mu mezi sebou 100.000 dollarův. Ale i jednotlivci pamatovali na ústav až 100.000 dol; tak jedna dáma dala 100.000 dol. na zřízení stolice anglické literatury, jiný zase 10.000 knih atd. Universita v Baltimoru je možno říci mezinárodní; studují na ní Žapoňané, Číňané, Švédové a j. Universita má dvojí oddělení: přípravné a vyšší, jež se studuje k nabytí doktorátu od ukončivších přípravné oddělení. Mezi těmito jsou lidé velice nadějní, mladí učenci, kteří pracují pod vedením professora, píší, spisy jejich se čtou veřejně před studenty a professory, rozebírají se, a jsou-li toho hodny, vydávají se tiskem universitní tiskárny (universita má svou tiskárnu) a nákladem university. Universita vydává několik časopisů: mathematický, chemický, filologický, biologický, historický, politicko-sociální a vedle toho jednotlivé spisy. Tyto časopisy a spisy vyměňují si s ostatními universitami, i mají professoři i studenti neustále plno nejnovějších časopisův, spisův a p.

Studium trvá 3 roky a je tak upraveno, že poskytuje odborné vzdělání a spolu co nejširší vzdělání všeobecné; každý rok veliké summy věnují se na stipendia, jež se dají nadaným (a ne tedy pilným) a chudým lidem, odkudkoli by přišli ; konečně universita bohatě odměňuje vědecké práce studentův. Pro tyto příčiny jest universita baltimorská rozhlášena a hojně navštěvována. — Nižší oddělení university jest jakýmsi středem mezi našimi gymnasii a universitami. Není rozděleno na fakulty, nýbrž na 7 t. zv. seminářů. V každém semináři jsou vedle dvou odborných předmětů i předměty ke všeobecnému vzdělání určené. V semináři I. odbornými předměty je latina a řečtina, ve II. fysika a mathematika, ve III. biologie a chemie, ve IV. fysika a chemie, v V. latina a mathematika, v VI. dějepis a národohospodářství a v VII. moderní jazyky. Předměty všem seminářům společné a pro studenty povinné, jakožto předměty všeobecného vzdělání jsou: anglická literatura, francouzský a německý jazyk; chemie, fysika, biologie; logika, ethika, psychologie; fysikální zeměpis a stará historie; rýsování, sborový zpěv, fysická práce a účtověda. — Hlavní zásadou vyučovací je: vésti studenty k rozumové samostatnosti. Proto se nemusejí studenti učiti nazpamět, nemají učebních knih, litografovaných přednášek — učí se přímými rozmluvami s professory. Tak naučí se hned z mládí mysliti a pracovati. V každém semináři student má svobodný přístup ke všem spisům, jichž potřebuje. — Studenti vyššího oddělení (graduate student) pomáhají professorům při vyučování. Přednášky jsou ústní; za jistý čas bývají studenti zkoušeni a bývají t. zv. „quizzyes“, na nichž professor nebo jeho assistent dává studentům otázky nebo studenti sami dávají professorům otázky. Důvěra ke studentům je veliká. Knihy se jim beze všeho půjčují. Při písemních zkouškách se student posadí uprostřed knih svého odboru, aniž kdy tento „opíše“ něco. Vůbec živlem společného ducha na universitě je čestnost. Řiditelstvo university se naprosto nemísí v soukromý život studentův. —

A nyní učiňme sami několik srovnání: Mysleme si, že by nějaký millionář dal peníze na založení české university na Moravě — byla-li by také tak brzy zřízena? Nikoli, — ministr a úřady bránili by se tomu, seč by byli, — a dříve nežli bychom vymohli dovolení zříditi ji za soukromé peníze, uplynulo by hodně vody v Moravě!

U nás se mluvívá v posledních letech o zavedení populárních přednášek (pro lid) na universitě, ale jen mluvívá — skutky se stále ještě neukazují. Čím to? Příčina je ovšem i v řádech universitních, v ministerstvu i na našem professorstvu samém a na tomto snad měrou největší; kdyby chtělo, mohlo by tak učiniti i bez řádů i bez dovolení ministra. Snad se bojí, že by tím universitu i sebe ponížili! V Baltimoru, jak jsme viděli, populárními přednáškami byla nová universita otevřena. — Na universitě v Baltimoru je čilý vědecký život; píší se spisy i od studentů i od professorů, tisknou se ve vlastní tiskárně, vydávají časopisy … A u nás? Je pramalý posud ten vědecký život na naše potřeby nejen mezi studentstvem, nýbrž i mezi professorstvem samým. K tomu četní professoři (Randa, Kvičala, Pražák, Vejdovský a j.) píší svá díla — po německu. — A četli jsme, jak studenti baltimorští svobodně žijí na své universitě a že správa její do jejich soukromého života se nemíchá. U nás je jinak v té příčině: různost politického smýšlení stačí našim professorům, aby na studentstvo zanevřeli, po případě je i vyloučili…