Italské listy/V boží dlani

Italské listy Karel Čapek
Od Palerma po Taorminu	V boží dlani	Podzemní města

Údaje o textu
Titulek:	V boží dlani
Autor:	Karel Čapek
Zdroj:	ČAPEK, Karel. Cestopisy I Městská knihovna v Praze (PDF)
Vydáno:	ČAPEK, Karel. Spisy IV. Cestopisy I. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 34–36.
Licence:	PD old 70

Vždycky se říká: Když někam jedete, naučte se tamnímu jazyku, abyste líp pronikli duši lidu, a kdesi cosi. Nuže, v takovém případě proniknete duši lidu asi tak, jako kdybyste jeli do Nového Bydžova; rozumíte všem hloupostem, které si lidé říkají, a kladete jim zbytečné otázky, jako například, jak se jmenuje tamhleta hora nebo kolik minut má tenhle vlak zpoždění.

Putuji po italské zemi nezatížen takovými zájmy; mé schopnosti i můj čas stačily jen na to, abych se italsky naučil číslovkám (dokonce jenom těm nižším), a i ta znalost mne chvílemi mrzí, neboť ruší mou sladkou odevzdanost do vůle boží. Nu ovšem, v mezinárodních hotelech se domluvíte francouzsky; ale jsou místa zajímavější než všechny hotely světa, a tam už přestává kosmopolitní bábel, tady už se nemůžeš vyptávat ani se domlouvat, ani od někoho něco chtít; tady už jenom spoléháš, že tě lidé nakrmí a napojí, ustelou ti a někam tě dovezou – jak a kam, to je zajisté v jejich moci, a nikoliv v tvé, ale svěříš se jim jako tvor němý a bezmocný, neschopný sám volit, bránit se a nadávat. A hle, dají ti jíst a pít, starají se o tebe, uloží tě; ty sám pak přijímáš to vše s tisíckrát větším povděkem, .než kdyby sis to vše panovačně a obšírně naporoučel.

Putuješ s prostotou svatého Františka. Protože neumíš mluvit, nemůžeš nic od lidí chtít. Ano, chtít co nejméně, toť ta pravá pokora a odevzdanost života; nežádat víc než sousto a lože, přijmout vše, jak ti to dají, a důvěřovat, že to s tebou všichni dobře myslí, toť skromná bezstarostnost, jež v tobě vyvolává celou řadu ctností. Jsi skromný a vděčný, beznáročný a tichý, spokojený a důvěřivý; tatam je všecka tvá zpupnost, nadýmačnost, netrpělivost, složitá a sobecká vyběravost; jsi v moci jiných a následkem toho v boží dlani. Nemůžeš se vyptávat, jede-li tenhle vagón jen do Caldare nebo až do Xirbi či až do Bicoccy, protože nevíš, jak bys to řekl; i sedíš a spoléháš, že „oni“ to vědí lépe než ty a dovezou tě na místa krásná a důležitá. Nevybíráš si jídlo ani lože; přijímáš, co jiní ti dají, a hle, dají ti to nejlepší, co mohou. Chceš platit, a oni na tebe zadrmolí cifru; nevíš, říkají-li jedna lira padesát či padesát lir, a tak jim podáš všechny své peníze, ať si z nich vyberou sami, co uznají za vhodno. Jsou velmi hodní; vyberou si jen liru padesát. Krom drožkáře v Posilipi mne skutečně nikdo neošidil; ale tehdy se kolem toho taškáře seskupil domácí lid z Bagnoli a dělal mu patrně výčitky, vida, že já sám naprosto nemohu nadávat.

Jsou někdy složité situace, například když se člověk v Salernu chce dovědět, jede-li dnes parník. Sklepník v kavárně si s mou otázkou nevěděl rady; i svolal na ulici lid, lid pak si sedl kolem mne, dal si přinést café nero a rokoval, co asi chci. Říkal jsem jim, že chci do Neapole; kývali hlavami a radili se, a pak mne dovedli sborem k vlaku, kde jsem jim musil na památku rozdat své vizitky. Někdy se mne ujmou jako malého chlapečka, jako ta babička v Sieně, nebo mluví se mnou dětskou řečí, v infinitivech a s horlivými posunky. Můj vztah k nim je neobyčejně dobrý; nikdy jim neodporuji, ani oni mně.

Věřte mi tedy: s trochou prostoty a trpělivosti by mohl člověk projít celým světem. Vcelku – až na málo výjimek je možno lidem důvěřovat; nic neposiluje optimismus více než tato zkušenost. Kdybych uměl italsky, byl bych přišel o rozkoš tohoto poznání; byl bych dokonce méně viděl, protože bych méně bloudil a neocitl se chvílemi v končinách, o nichž bedekr nemluví. Člověk vleze do tramvaje, která jede opačným směrem; a místo v nějakém hloupém parku s ** nádhernou vyhlídkou se octne v tovární čtvrti a potlouká se v nevýslovné špíně takové Arenelly, vyjeven víc, než kdyby se podivoval subtropické vegetaci palermských sadů. I bloudit, i být němý, i být bezmocný v boží dlani je veliká rozkoš a velký prospěch.