Italské listy/Sladká Umbrie

Italské listy Karel Čapek
Z Říma	Sladká Umbrie	Toskána

Údaje o textu
Titulek:	Sladká Umbrie
Autor:	Karel Čapek
Zdroj:	ČAPEK, Karel. Cestopisy I Městská knihovna v Praze (PDF)
Vydáno:	ČAPEK, Karel. Spisy IV. Cestopisy I. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 43–45.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Umbrie

Nejel jsem za svatým Františkem, nýbrž za svatým Giottem; ale nakonec mne objala země ze všech nejsličnější, s městečky ze všech nejčistšími a nejpěknějšími. Aj, Betléme, tvé jméno jest Spello či Trevi – či Spoleto nebo Narni? Pravím, požehnané kopečky, že na každém z vás bylo by i bohu milo se zrodit: a to jsem ještě neřekl jména všech, a neznám ani, jak se jmenují vsi a samoty a hrádky na temenech oblých hor. Umbrický bůh stvořil rovinu, aby na ní rostly vinice a topoly, pahrbky, aby na nich rostly kadeřavé háje, cypřiše a samoty, a hory, aby na nich vyrostla města s etruskými hradbami, gotickými domečky a náramným římskorománským kastelem. Umbrický bůh pak měl překrásnou modrou barvu pro oblohu a ještě pěknější barvu, jíž natřel dálky a hory. Proto je Umbrie tak zázračně modrá, nejmodřejší ze všech zemí.

Assisi, tichosti, modři nebeská! Zajisté je velkým a svatým svátkem spatřit, jak Giotto oslavil svatého Františka, jejž velmi asi miloval; neboť namaloval o něm moudrá, líbezná, neskonale mírná díla. Ach, proč mi vedle nich učaroval divý, veliký Cimabue! A když už mi učaroval, proč zůstal tak tajemně a nerozřešitelně zahalen pláštěm zkázy, jenž pokryl jeho podivné fresky! Bylo mi těžko v San Francesco zápasiti mezi jasným Giottem a Cimabuem podivuhodným; ale sotva jsem se vymotal z kostelního stínu, byl jsem ztracen; pohlcen světlem; udolán modří; oslepen, ohlušen tichem; učarován výhledy. Představte si Betlém v popoledním žáru; samé kostky z neomítnutých kamenů, gotické obloučky oken, arkýře, oblouky od domu k domu, a mezi nimi modrá hlubina země i nebes. V hlubokém stínu chodeb šijí ženy nebo pracují bene merentes; je to jako Giottovy obrazy. Se vším všudy je to čtrnácté století; a čisto, jako by půda byla umetena prostřenými rouchy a ratolestmi palmovými. Napravo a nalevo místo ulic schody se samými oblouky; a všudy vidíte přímo pánubohu do oken nebo stejně přímo dolů do líbezné roviny umbrické, plné stromečků, alejí, bílých kostek a modrosti. A proto rychle, rychle odtud!, aby to zůstalo prchavým snem, jenž netrvá.

Kam jsi to prchl? I Perugia je sen, vidina a Betlém mezi modrým nebem a modrou zemí; Betlém o něco větší, městečko paláců a pevnostních domů, etruských bran a podivuhodných výhledů. Bože, jak tady zapadá slunce za modrými vlnami hor! a jak oslepuje poutníka, když putuje k Ducciovu spanilému oratoriu! Neměl jsi v lásce Perugina ani Pinturicchia; jejich sličnost ti chutnala příliš sladce a snivě; nu vidíš, vždyť je to lahoda právě tohoto mírného, nehrdinného kraje, této milostiplné pahorkatiny, nejzelenější a nejblankytnější z celé Itálie, těchto oblých a něžných kopečků; byli to Umbrové, a ty jsi někdo jiný, a tvá země je těžší, jenom si vzpomeň na svůj kraj; bože, svět je krásný tisícerým způsobem, ale této umbrické zemi se dostalo zvláštní milosti. Budiž jí přána, a nyní zase dál!

Ale ještě se musím zastavit v Arezzu, aby mne potěšil jemný a přísný Piero della Francesca svými freskami. Pravím, toto jest duch světský, ale plný ušlechtilé zdrželivosti; i jeho bojující zbrojnoši řežou do sebe s výrazem tichým a přísně zádumčivým. Avšak jeho královna sábská se svými dvorními dámami, jeho Panna Maria s andělem, to jsou jemné, cudné kastelánky vysokých a bleďoučkých čel, útlých a spanilých pohybů a vznešenosti podivuhodné; jakási něžná tesklivost pak obestírá tato přesná, trochu suchá, mně zvláště drahá díla.

Aby mne zvláště odměnilo za mou návštěvu v hrozné palčivosti předbouřkového slunce, ukázalo mi Arezzo ještě několik kostelů skoro nezasažených strašnou vlnou katolického baroku a svou antickou aretinskou specialitu v maličkém muzeu: velmi nemravné obrázky vtlačené uvnitř plavých nádob. K čemu to sloužilo, nevím. Ještě dnes pak jsou tu dívky hezké, s ještěrčíma očima.