Immortelly/Noc neklidná, noc jesenní
| Immortelly Irma Geisslová | ||
| Jeseň | Noc neklidná, noc jesenní | Jak dávno tomu, matičko |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Noc neklidná, noc jesenní |
| Autor: | Irma Geisslová |
| Zdroj: | Immortelly. Básně Irmy Geisslovy. Praha: Grégr a Dattel, 1879. s. 21. Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1879 |
| Licence: |  PD old 70 |
Noc neklidná, noc jesenní,
kol duje vítr v kvílení
tam od severu k poledni,
a trhá listy poslední.
Já na zvětralém pavláně,
jenž vzdorně shlíží se stráně,
dlím sama; hostů nevítám,
jen spadlé hvězdy počítám. — —
Ó, spustošený podzime!
jak teskně mluvíš k duši mé,
že květy v rakvi zmaru máš
a čekáš jen už na rubáš.
Má vesna byla kratičká,
že zesnula mně matička,
a dnové v těžkém hoři mém
jsou dlouhým, smutným podzimem.