Immortelly/Na hřbitově kerepešském

Immortelly Irma Geisslová
Sen nad Dunajem	Na hřbitově kerepešském	Naše jaro

Údaje o textu
Titulek:	Na hřbitově kerepešském
Podtitulek:	(U hrobu Josefa Slavíka)
Autor:	Irma Geisslová
Zdroj:	Nákladem knihkupectví dra. Grégra a Ferd. Dattla. Praha Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1879
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Josef Slavík

Byl chmurný podvečer,
pln oprchaných listů,
pln mřících mlhovin
a větrného svistu,
kdy půda hřbitovní
mým zachvěla se krokem,
a stála jsem tu v snech
se zaroseným okem.

Jak vzhůru památník
čněl osamělý, sirý!
i k šedým oblakům
ten obrys bílé lyry,
a hrany zvětralé,
jež opukaly časem,
jen tráva halila
svým dlouhým, chvějným vlasem.

Zde tedy práchniví
ten obal duše jemné,
jíž kouzla posvátná
ve zvuky přetajemné
vtkal smyčec mistrný,
že oko české vzplálo —
žel Bohům slovanským,
jak časně doplesalo!

Tys v temnu našich běd
byl duhou karmínovou,
tvé housle v útrapách
nám harfou Davidovou,
teď dřímáš hluboko
v té půdě drsné, chladné,
a oko druhů tvých
zde nezatruchlí žádné. — —

Chlad vlhké perutě
tmou noční klade k zemi —
já hřbitov opouštím —
ó kterak smutno je mi!
zda též hrob v cizině
mne vyrve z tužeb víru,
v němž české srdce mé
se nedotouží míru? —