Immortelly/Matičko, to ví pánbůh sám
| Immortelly Irma Geisslová | ||
| Jak dávno tomu, matičko | Matičko, to ví pánbůh sám | V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Matičko, to ví pánbůh sám |
| Autor: | Irma Geisslová |
| Zdroj: | Immortelly. Básně Irmy Geisslovy. Praha: Grégr a Dattel, 1879. s. 23. Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1879 |
| Licence: |  PD old 70 |
Matičko, to ví pánbůh sám,
jak často na tě vzpomínám!
co napláči se pro tebe,
že odešlas mi do nebe.
Když z ňader v těžkém trápení
se roní vzdech a úpění
a letí v prázdno příšerné —
já neznám duše důvěrné.
A neznám družky soucitné —
leč hvězdy v klenbě blankytné,
a lidskou hledat útěchu —
já bála bych se posměchu.