Humoristické listy/1860/9/Morava
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Morava |
| Podtitulek: | Historická k létu 1860 |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Humoristické listy, ročník 3, č. 9, s. 65 |
| Vydáno: | 1860-12-01 |
| Licence: |  PD anon 70 |
| Související: | Moravo, Moravo |
Moravo, Moravo!
Moravičko milá,
co z Tebe pochází?
Chasa ušlechtilá!
Chasa ušlechtilá,
žádostivá boje,
a jaké to reky
rodí půda Tvoje!
Moravo, Moravo!
Tvá to půda byla,
nové historiky
co nám porodila.
Co nám porodila
doktory Dudíky,
učené Švammely,
slavné Fejfalíky[1]
Moravo, Moravo!
Moravičko drahá,
proč pak jsi zplodila
Velehradu vraha?
Velehradu vraha,
Method na to zírá,
že jemu mnich Dudík [red 1]
Velehrad upírá.
Moravo, Moravo!
kde je Tvoje sláva,
když ničí Švammel[red 2] Ti
reka Jaroslava!
Reka Jaroslava,
památnost Hostýna —
což pak se nestydíš
za takého syna?!
Moravo, Moravo!
zdaž Tvé srdce pyká,
že jsi Ty kojila
také Fejfalíka?[red 3]
Také Fejfalíka,
jenž nám haní zpěvy,
řka, že to jsou jenom
samé prázdné plevy! [2]
- ↑ Švammel pochází z Olomúce a Fejfalík ze Znojma.
- ↑ Na stránce 67. (sic!) svého spisu praví Fejfalík:
Die kraft- und saftlosen Brühen der Königinhofer Schrift a d.
načež nejlepší odpovědi jest Bellmannovo nádherné obrázkové vydáni rukopisu Králové-Dvorského, jež každému, kdož k zakoupeni jeho prostředky má, co nejvřeleji schvalujeme. Ostatně míníme ještě, že by měla města česko-moravsko-slovenská mimo čestné měšťanství pro Zachovalé vlastence taktéž nectné měšťanství pro poturčence zaváděn, aby se konečně spravedlnosti zadost učinilo.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Beda Dudík zpochybnil, že velkomoravský Velehrad je totožný s dnešním Velehradem, za což byl velice kritizován. Dnešní výzkumy mu ale do jisté míry dávají za pravdu.
- ↑ Eduard Josef Schwammel, německý historik, zpochybnil konání bitvy u Olomouce r. 1241, kdy podle legendy lidé hledali ochranu před Tatary na Hostýně. Tatary tehdy zahnal přívalový déšť.
- ↑ Julius Feifalik byl jedním z badatelů, kteří označovali Rukopis královédvorský za padělek. Své zjištění o rukopisu pak uveřejnil v roce 1860 v knize Über die Königinhofer Handschrift. Tímto však upadl v nemilost české veřejnosti, až mu nakonec bylo znemožněno publikovat v jediném českém vědeckém periodiku, Časopise Musea království Českého.