Údaje o textu
Titulek: Vězeň
Podtitulek: Jaromíru Berákovi
Autor: Jiří Wolker
Zdroj: poetry.misto.cz
Licence: PD old 70

Na kříži ze čtyř cihlových stěn
den bílý byl mřížemi v boku proboden,
krev a voda
vyšly z rány,
krev a voda
tekou po nebi sedm dni.
Toto je vězení
s tisíci nemocnými lidmi,
s desíti věřícimi lidmi
a mým kamarádem, kterého zavřeli v tento svět,
protože má dvacet let.

Samovazba.
Ticho je tu,
šalebno je tu,
úzko je tu.
Myšlenky se stále potácivě vracejí
jako ranění vojáci z bitvy do polního lazaretu,
ten lazaret je přepadená světnička doma
a maminka s lomícíma rukama je rána na vlastním těle.
Maminky vždy věří v Syna a Spasitele,
ale bolesti jsou nejtěžší, když se musejí rozdat.

Slunce,
přijď sem s paprsky všemi!
Tento vězeň je sám jako semeno v zemi.