Gotický hrad Fryštát v Karviné/Kníže Kazimír II. Fryštátský a Těšínský
Gotický hrad Fryštát v Karviné Roman Lindner | ||
Kníže Boleslav II. Fryštátský | Kníže Kazimír II. Fryštátský a Těšínský | Rekonstrukční kresby z období pozdní gotiky |
Kníže Kazimír II. se narodil 28. října 1449, údajně v Těšíně, ale jeho rodiče, kníže Boleslav II. Fryštátský a Anna Bielská, žili na Fryštátském hradě. Je tedy více pravděpodobné, že k početí a narození Kazimíra došlo ve Fryštátě. Kazimír na Fryštátském hradě vyrůstal a působil zde až do roku 1477. Pocházel sice z rodové větve Těšínských knížat, ale z jeho fryštátské linie, kterou založil jeho otec Boleslav II. Byl znám jako Fryštátský princ nebo také jako Kazik z Fryštátu. Když roku 1477 v Těšíně zemřel Kazimírův strýc, kníže Přemyslav II., přesídlil Kazimír právě tam, protože Přemyslovou smrtí zanikla těšínská rodová linie, a Těšínské knížectví opět sjednotil v jeden politický celek. Než ale k tomu došlo, začal budovat svou velkou politickou kariéru ještě ve Fryštátě. Dotáhl to hodně vysoko, jeho spojenectví s českým králem Vladislavem Jagellonským, se kterým byl i v příbuzenském vztahu, mu později vyneslo výsostné postavení slezského hejtmana (1490) a obdržel od něj několik výsad pro město Fryštát, které přišly velmi vhod především po zničujícím požáru v roce 1511. Mimochodem, Velikonoční trhy, které se v Karviné každoročně konají, mají svůj původ právě v době vlády Kazimíra II. ve Fryštátě. Jejich provozování povolil český král Vladislav Jagellonský za Kazimírovy věrné služby už v roce 1473! V listině král Kazimíra dokonce nazývá „Fryštátským princem“. Roku 1476 Kazimír dědí Velkohlohovské knížectví, ale nakteré si dělal nároky i kníže Hanuš II. Zaháňský. Spor vedl až vojenskému střetnutí v bitvě u Krosna, ale Kazimír se z této bitvy vrací do Fryštátu poražen. Následující rok však získává nadvládu nad celým Těšínskem. 15. února 1478 se Kazimír II. žení s Johanou z Poděbrad, vnučkou českého krále Jiřího. Johana však o 11 let později umírá a kníže se již podruhé neoženil. Zplodil s ní dva syny - Fridricha (1480 - 1507) a Václava (1488 - 1524), ale i oba své syny přežil.
Kníže Kazimír II. Fryštátsko - Těšínský, pozdější renesanční obnovitel hradu a města Fryštátu, zemřel 28. října nebo 13. prosince 1528 při stěhování inventáře z těšínského zámku do Opavského zámeckého sídla. Není jisté, kde je tedy pochován. Buďto jako kníže v nekropoli kostela svaté Máří Magdalény v Cieszynie, nebo jako slezský hejtman v Opavě. Celý svůj život však miloval město Fryštát, do kterého se rád a často vracel. Vybudoval zde Radnici, knížecí pivovar a četné rybníky. Vše dodnes slouží svému účelu… Jeho matka, kněžna Anna Bielská, se po ovdovění a až do své smrti věnovala pomoci chudým občanům města a proslula zde, dnes bychom řekli, jako „První dáma Fryštátu“. Zemřela 12. února roku 1490.