Gotický hrad Fryštát v Karviné/DONJON - dominantní gotická obytná věž Fryštátského hradu

Gotický hrad Fryštát v Karviné Roman Lindner
Kníže Přemysl I. Nošák	DONJON - dominantní gotická obytná věž Fryštátského hradu	Opevnění gotického hradu a města

Žádný hrad se neobejde bez své hlavní dominanty - věže. Bez věže není hradu. V případě toho Fryštátského, který byl postaven spíše jako městský strážní hrad, není vůbec žádná zmínka o tom, že by měl věž, krom dřevěné zvonice. A přece, podle půdorysu stavby, jedna konkrétní část dnešního zámku věží docela dobře mohla ve středověku být. Je to ta část, která svým charakterem a půdorysem odpovídá popisu tzv. DONJONU, tedy obytné hradní věže.

Podle Wiki projektů Národního památkového ústavu, DONJON je věž obytného a obranného charakteru, typická pro francouzskou středověkou architekturu, která se ovšem běžně užívala i u nás. Na rozdíl od BERGFRITU, tedy hradní věže, která slouží jako hláska, je DONJON mohutnější věží, ve které jsou umístěny reprezentativní a obytné místnosti. Tato věž také disponuje obrannými prvky, střílnami a ochozy s cimbuřím. Asi nejznámějším DONJONEM u nás disponuje hrad Karlštejn. Kdo by neznal jeho typickou siluetu, kterou vytváří právě obytná věž DONJON. Není bez zajímavosti, že právě Karlštejnův DONJON, má možná i něco společného s DONJONEM ve Fryštátě.

Kolem roku 1332 se narodil jak gotický stavitel Petr Parléř, tak i těšínský kníže Přemysl I. Nošák. Kníže Přemysl byl v dospělosti diplomatem českého krále a římského císaře Karla IV., a byl dokonce zástupcem Karlova syna Václava IV. Kníže Přemysl se tedy pohyboval po královském dvoře v Praze a protože byl velmi vysokého postavení, reprezentoval se svými hrady v Těšínském knížectví. Stavitel Petr Parléř, který se podílel na stavbě hradu Karlštejn, se bezpochyby osobně setkával i s knížetem Přemyslem a má se zato, že Parléřova stavitelská firma přestavovala Těšínský hrad v gotickou rezidenci knížete Přemysla. Kníže Přemysl měl jednu ze svých kanceláří zřízenou i na Fryštátském hradě, je tedy velmi pravděpodobné, že Parléřovu stavitelskou firmu použil i k opravám již takřka stoletého hradu ve Fryštátě. A právě v tuto dobu mohla na zdejším hradě vzniknout obytná věž DONJON. Budova jako taková tady už nejspíše stála od dob založení hradu ve druhé polovině 13. století, dosvědčuje to přilehlá stavba se středověkou věznicí, pokud ji tedy kníže Přemysl rekonstruoval, pravděpodobně byla zvýšena o dřevěnou nástavbu, která z budovy vytvořila DONJON, jako reprezentativní dominantu hradu.

Obytná věž DONJON, jak už bylo řečeno, obsahovala kromě obytných místností i reprezentativní sál, ale také věznici a například střílnu. V dřevěné nástavbě se mohla vyskytovat právě tato střílna, ostatně je to to jediné, co se z původního DONJONU, pokud existoval, nedochovalo. V 15. století na Fryštátském hradě sídlila ta knížata z rodu těšínských Piastovců, která měla příbuzenské svazky s českými a polskými králi. O hradě 15. století je řečeno, že se zde vedl nádherný dvůr, což představovalo nejen dvorskou etiketu, která kopírovala tu, jež se vedla na dvoře královském, ale znamenalo to i své postavení vysoké šlechty dávat najevo okázalým reprezentativním sídlem, jakým Fryštátský hrad v 15. století bezesporu byl. Velmi módní DONJON v období vrcholné a pozdní gotiky byl pro reprezentaci takřka nutností. Bez věže tohoto nebo podobného typu by hrad budil dojem venkovského fádního sídla nižších feudálů, což jistě nebyl případ těšínských Piastovců sídlících v 15. století ve Fryštátě.

Fryštátská obytná věž DONJON, jako dominanta hradu, vznikla přestavbou kamenné, včetně suterénu třípodlažní reprezentativní stavby z druhé poloviny 13. století. Vznikla tak nejdříve v druhé polovině 14. století za vlády knížete Přemysla I. Nošáka nebo nejpozději za vlády jeho snachy, kněžny Eufemie Mazovské, která hrad proměnila v rozsáhlou a okázalou rezidenci, kde se vedl nádherný dvůr, jak to popisuje J. Bayer ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu. Kněžna na Fryštátě dala vzniknout oné fryštátské rodové linii, příbuzensky spjaté s českými a polskými králi, která později přešla do Těšína, neboť tam těšínská linie vymřela. DONJON ve Fryštátě dodnes obsahuje téměř vše, co obsahovat má. V přízemí jsou dvě obytné gotické komnaty, v patře kanceláře a reprezentativní sál, který dnes slouží mimo jiné i jako obřadní síň. Zastřešení DONJONU mohla tvořit typická dřevěná nástavba se střílnou, která, pokud opravdu existovala, vyhořela roku 1511 při velkém požáru. K DONJONU západně přilehlá stavba má v suterénu gotickou věznici, v přízemí místnost, která byla pravděpodobně zbrojnice a nad ní byla obranná terasa. Obranná terasa byla v druhé polovině 18. století zastavěna klasicistní dostavbou, ve které je místnost, kde je dnes umístěna jídelna hrabat Larisch - Mönnichů.

Přestože DONJON Fryštátského hradu stále stojí, ve své gotické podobě je dochován především v suterénu a v přízemním podlaží. První patro je vybaveno mobiliářem hrabat Larisch - Mönnichů. Pokud existovala dřevěná nástavba (není důvod o tom pochybovat, protože to byla běžná součást DONJONU), ta se již od renesanční opravy hradu v první polovině 16. století nedochovala. Po této renesanční a později i klasicistní rekonstrukci DONJON splynul se sousedními budovami v jeden celek, takže již není na první pohled rozeznatelný. Ikdyž stále existuje, jako dominata gotického hradu zanikl. Roku 1530 ji nahradila dominanta nová, v podobě vysoké zvonice, která Fryštátský hrad dodnes zviditelňuje již z dálky.

Fryštátský DONJON jako dominantí věž gotického hradu je spolu s hlavní oratoří kostela Povýšení svatého Kříže nejstarší dochovanou stavbou původního Piastovského hradu Fryštát.