Goetheho vybrané básně/Dobyvač pokladů

Goetheho vybrané básně Johann Wolfgang von Goethe
O spanilém kvítku	Dobyvač pokladů	Přadlena

Údaje o textu
Titulek:	Dobyvač pokladů
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	[1], [2] a [3]
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Evangelista Nečas
Licence překlad:	PD old 70

Choré srdce, peněz málo
 mívával jsem ve životě.
 Chuďas žije v samé psotě,
 boháči jen pány jsou!
 O pokladě se mi zdálo,
 Ďáble! vykopuli zlato,
 míti máš mou duši za to!
 Upsal jsem se krvi svou.

 Kolečka i kola větší
 točil jsem a ohně strojil,
 kosti s bylinami pojil,
 zkoušel zaklínáni moc.
 A jak tomu dílu svědči,
 kopal jsem, bych našel jistě
 poklad na určitém místě,
 černa, bouřna byla noc.

 V dálce světlo v polojasu
 vysvitlo jak hvězda malá,
 která ve tmě prokmitala;
 odbíjela půlnoc již.
 K přípravám jsem neměl času;
 náhlý jas mne obklopoval,
 hošík ke mně přistupoval
 s lesklou číši blíž a bliž.

 Vlídným okem kmital živě,
 věneček měl kolem čela;
 s číši, jež se rozestkvěla,
 překročil mých kouzel kruh,
 podával ji přívětivě;
 myslil jsem si: za tou tváři
 s dárkem, který takhle záři,
 nemůže se krýť zlý duch.

 Pij zde žití mysl švarnou!
 Pochopíš pak moje přání,
 úzkostlivé zaklínání
 neprojde pak dechem tvým.
 Tady jevíš mdlobu marnou!
 Za dne k práci, večer k hosti,
 od trampoty k veselosti!
 Buď tvým slovem kouzelným.