Gemma
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Gemma! |
Autor: | Władysław Tarnowski |
Zdroj: | Lumír, číslo 13. 10. kvêtna 1879. s. 201. |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | František Kvapil |
Licence překlad: | PD old 70 |
Lumir, číslo 13, 10 kvêtna 1879. s. 201. |
Na stezce žití, v bařině a chvoji
já našel démant! Ze hloží a kalu
jej k slunci nesu, myju slzou svojí
i ptám se, jak se zve? Nad Sierr skálu
hle, mrak se vypnul černý, chmura ztmělá,
a na mé cestě příroda mi děla:
Gemma!
Později – stezka žití, pevna zcela,
mi rozekvětla do máje a pelu –
já ženu zrel, jak v zlatém hávu spěla,
jenž víkem rakve jejímu byl čelu,
a když jsem ptal se, řekla: Jsem ti známa,
jsem anděl padlý – jako dřív, ta sama,
Gemma !
A po třetí – na moři, dva jen spolu,
v měsíce svitu vez mne veslař mladý
a zpíval teskně smutnou barkarolu:
tam ve vlnách jsem spatřil plnou vnady –
jak labuť sněžná s vlasem rozpuštěným
plynula v třpytu … Pokoj utopeným,
Gemma!