Encyklopedie Britannica 1911/Höffding, Harald
| Encyklopedie Britannica 1911 | ||
| Hofer, Andreas | Höffding, Harald | Hoffmann, August Heinrich |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Höffding, Harald |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Encyklopedie Britannica 1911 |
| Licence: |  PD anon 70 |
| Licence překlad: |  CC BY-SA 3.0 |
 Související na Wikidatech: Harald Høffding |
|
Höffding, Harald (1843–), dánský filozof, který se narodil a vystudoval v Kodani. Stal se učitelem a nakonec v roce 1883 profesorem na kodaňské univerzitě. Byl velmi ovlivněn v raném vývoji svého myšlení Sörenem Kierkegaardem, ale později se stal pozitivistou, zachoval si však, a spojil s ním, ducha a metodu praktické psychologie a kritické školy. Jeho nejznámějším dílem je snad Den nyere Filosofis Historie (1894), přeložená do angličtiny z německého vydání (1895) B. E. Meyerem jako Dějiny moderní filozofie (2 sv., 1900), dílo, kterým zamýšlel doplnit a opravit dílo Hanse Bröchnera, jemuž je věnováno. Jeho Psychology, the Problems of Philosophy (1905) a Philosophy of Religion (1906) se také objevily v angličtině.
Mezi další Höffdingovy spisy, z nichž prakticky všechny byly přeloženy do němčiny, patří: Den engelske Filosofi i vor Tid (1874); Etik (1876; vyd. 1879); Psychologi i Omrids paa Grundlag of Erfaringu (ed. 1892); Psykologiske Undersogelser (1889); Charles Darwin (1889); Kontinuiteten i Kants filosofiske Udviklingsgang (1893); Det psykologiske Grundlag for logiske Domme (1899); Rousseau und seine Philosophie (1901); Mindre Arbejder (1899).