Encyklopedie Britannica 1911/Accolti, Benedetto
| Encyklopedie Britannica 1911 | ||
| Accolade | Accolti, Benedetto | Accolti, Bernardo |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Accolti, Benedetto |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Encyklopedie Britannica 1911 |
| Licence: |  PD origin |
| Licence překlad: |  CC BY-SA 3.0 |
 Související na Wikidatech: [[d:Q2263863|Benedictus Accoltus]] |
|
Accolti, Benedetto (1415–1466), italský právník a historik, narodil se v Arezzu v Toskánsku do šlechtické rodiny, jejíž několik členů bylo významných jako on svými právnickými dovednostmi. Byl po určitou dobu profesorem právní vědy na univerzitě ve Florencii a po smrti slavného Poggia se v roce 1459 stal kancléřem Florentské republiky. Zemřel ve Florencii. Spolu se svým bratrem Leonardem napsal latinsky historii první křížové výpravy nazvané De Bello a Christianis contra Barbaros gesto pro Christi Sepulchro et Judaea recuperandis libri tres (Benátky, 1432, přeloženo do italštiny, 1543, a do francouzštiny, 1620), která, i když sama o sobě byla málo zajímavá, prý poskytla Tassovi historický základ pro jeho Jerusalem Delivered. Další Accoltiho dílo – De Praestantia Virorum sui Aevi – vyšlo v Parmě v roce 1689. Jeho bratr Francesco (1418–1483) byl také uznávaným právníkem a byl autorem Consilia seu responsa (Pisa, 1481); Commentaria super lib. ii. decretalium (Bologna, 1481); Commentaria (Pavia, 1493); de Balneis Puteolanis (1475).