Drobné povídky dějepisné/Karel Škréta, český Rafael

Drobné povídky dějepisné Josef Flekáček
Z mládí slavného Rafaela	Karel Škréta, český Rafael	Jan Kupecký

Údaje o textu
Titulek:	Karel Škréta, český Rafael
Autor:	Josef Flekáček
Zdroj:	FLEKÁČEK, Josef. Drobné povídky dějepisné. Praha: Alojs Hynek, 1890. s. 41–44. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Karel Škréta

Pravili jsme v tomto spisku, že nejslavnější malíř jest Rafael Santi. My Čechové jsme národ počtem sice neveliký, ale můžeme se vykázati značnou řadou slavných mužů, kteří žili nám ku cti a díla památná i znamenitá zanechali.

Karel Škréta žil v nejsmutnější době českých dějin. Kdo navštívil v Praze slavný a starožitný chrám Panny Marie před Týnem a vešel do něho Týnskou uličkou, snad si povšiml starého, vysokého domu, na němž zasazena jest deska s nápisem: Zde narodil se Karel Škréta r. 1604. Bylo mu sotva sedmnácte let, když opustil po bitvě na Bílé Hoře svou vlasť a odebral se do Italie, aby tam neocenitelné památky malířského umění poznal a studoval.

Bylť Karel již velmi záhy dával na jevo nemalé zalíbení a nevšední způsobilosť v kreslení a malování, tak že strýcové jeho Daniel a Pavel Škréta postarali se o něho, aby nadání toto nezůstalo ležeti ladem.

V Italii otevřel se vtipnému, umění a učení milovnému Škrétovi nový svět. Poznav celou řadu děl nejslavnějších mistrů, dovedl je tak výtečně napodobiti, že jeho malbu od malby Rafaelovy ani rozeznati lze nebylo. Brzy znala celá Italie jeho jméno, každý mluvil o nadaném Čechovi, a malířská škola v Bononii, dávno proslulá, volala jej za professora. Ale Škréta nepřijal nabídnutí toho a odebral se zpět do vlasti.

Vystaviv jedenkráte slavný obraz, povolal znalce malířství a tázal se jich, aby rozhodli a rozsoudili, kdo obraz onen maloval? I uznali všichni jednohlasně podle mnohých neklamných známek, že obraz onen nemaloval nikdo jiný, nežli slavný Rafael sám. Ale jaké bylo podivení jejich, když jim pak Škréta na obraze okázal podpis svůj, prohlásiv, že on sám obraz ten maloval.

Meškaje Škréta v Čechách maloval četné krásné obrazy zvláště do nádherných chrámů, jimiž Čechy již dávno před dobou husitskou slynuly; mimo to vyhledáván byl velice od šlechty, jež mu mnohé práce svěřovala, ba sám císař Ferdinand III. Poctil jej nejednou pozorností svou. V Praze jest mnoho obrazů od něho; v Týnském chrámu Páně krásný jest veliký obraz na hlavním oltáři, a rovněž půvabný obraz Zvěstování Marii Panně na oltáři postranním hned proti vchodu ze strany, proti domu, v němž se Škréta narodil. Přečetné v domech šlechtických a sbírkách jsou i podobizny Škrétovy, práce to převzácné.

Roku 1648., již jako muž 44letý, bojoval Škréta s nadšením v řadách měšťanstva a studentstva pražského proti Švédům. Tehdy lid, šlechta, studenti, kněžstvo — vše s vzácnou a jednomyslnou svorností bojovalo na hradbách Prahy, až statečnosti jich se podařilo zahnati Švédy a poraziti je. Škréta na památku tohoto boje vymaloval dva obrazy, které velice se líbily.

Nejen v Praze, ale i po celých Čechách a Moravě jest hojnosť vzácných maleb Škrétových. Jméno jeho proslulo v sedmnáctém věku po celé Evropě.

Škréta dožil vysokého věku sedmdesáti let. Zemřel v Praze r. 1674. a pochován jest v kostele sv. Havla na Starém Městě Pražském.