Dr. Kramář v roli řečníka
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Dr. Kramář v roli řečníka |
Podtitulek: | JUDr. Karel Kramář dožívá se dne 27. t. m. sedmdesáti let. |
Autor: | Konstantin Sejk |
Zdroj: | Národní politika, roč. 48. č. 353. str. 4 Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 25. 12. 1930 |
Licence: | PD old 70 |
Související: | Autor:Karel Kramář (1860–1937) |
Nejsou to jen politická vyškolenost, dlouholetá praktická zkušenost a upřímná poctivost, které dra Kramáře tak úzce sblížily se srdcem národa — na jeho popularitě a oblibě lví podíl má také vzácný dar umění řečnického, jež dr. Kramář suverénně ovládá.
Na tisíce napočetlo by se řečí, které proneseny byly ústy dra Kramáře za veřejného jeho působení v padesáti letech minulých. Pronesl je dr. Kramář jednak na půdě našeho i vídeňského parlamentu, resp. bývalého zemského sněmu malostranského, jednak na bezčetných schůzích a táborech, jichž bylo ještě v letech předválečných u nás v Čechách i na Moravé jako hub po dešti.
Přesvědčil se však do jista každý, komu naskytla se příležitost vyslechnouti některý z projevů oslavencových, že dr. Kramář vždy byl dalek sledovati cíle mluvců tuctových, nýbrž naopak, že pravé jeho řeči plně prosyceny byly duchem, který v té které dobo ovládal i nitro jeho.
Nikdo z dnešních vrstevníků — to lze říci bez nadsázky — nedovede posluchačstvo klidnou mluvou upoutati tak, jak dr. Kramář a nikdo ze současných politiků nedovede bez bombatstu, ale tónem ze srdce čerpaným uchvátiti shromážděné davy tou měrou, jak jest vidět na schůzích Kramářových. Z řeči Kramářovy mluví k posluchačům plná, falše prostá jeho individualita, projev Kramářův zobrazuje nitro svého autora jak rázovitou, přesvědčivou argumentací, tak uhlazenou, byť ve formě vyhraněnou dikcí. Dr. Kramář dovede sice — a to mistrně — polemisovat, nikdy však ještě nepokusil se účin řeči odpůrcovy seslabiti jeho zesměšňováním nebo snižováním. Po této stránce zůstal dr. Kramář gentlemanem také vůči úmyslným provokatérům. Ničím nedal se odradit od vlastní zásady, že v politickém boji zájem osoby se nikdy nesmí ztotožňovat se zájmem republiky.
A třebaže byl dr. Kramář v nynějších t. zv. pokrokových dobách řečníkem ze „staré školy“, jednu význačnou přednost má vůči všem svým konkurentům, kteří představují typ mluvčího nové doby: že projev svůj pronáší s patra, z paměti a bez lejster, z nichž se v dnešních dobách řeči prostě předčítají. A mívá-li už s sebou hrstku poznámek, je to jen náčrtek několika základních myšlenek, které pak dr. Kramář mistrnou formou rozvádí.
Proto i jako řečník zasloužil si dr. Kramář vřelou gratulaci a obdiv všech současníků.