Doma/Matce

Doma Karel Václav Rais
Rodičům	Matce	Láska mateřská

Údaje o textu
Titulek:	Matce
Autor:	Karel Václav Rais
Zdroj:	RAIS, Karel Václav. Doma. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1883. s. 23–25. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

I.

Matičko má, duše moje,
na tvé písně vzpomíná si,
na tvé písně zlatokřídlé,
plné kouzla, plné krásy.

Písně tvoje květnou řadou
duší mojí táhnou, zvoní,
jak ta svižná pěnkavice
z jara u nás na jabloni.

Z písně tvojí v srdce choré
vonný balsám klidu kane,
strasti pudí z mladé hlavy,
suší oko uplakané.

Ba vím, kdybych na vždy sklonil
zmdlenou hlavu v temno rovu,
tvoje píseň zlatokřídlá
vzbudila by srdce znovu.

II.

Ty zlatá moje matičko,
tak měkkounké máš tváře,
jako ta stará matka zem,
když omladne zas v jaře.

Srdce si v těle poskočí
a dušička se zjaří,
když sprahlá ústa přitisknu
k té měkké tvojí tváři.

Ku tváři, vláskům, na čelo
i na ta očka drahá —
pak v mladé hlavě rozkvítá
ta zlatá chvilka blaha.

III.

Ach, již se tvá hlavička,
matičko má, chýlí,
v měkkých vlasech rozkvítá
šedin kvítek bílý.

A ta ruka předrahá
zvolna, zvolna chladne,
jen to zlaté srdéčko
nikdy neuvadne!

Jest to tvoje srdéčko
stále stejně žhoucí,
to že láska mateřská
je tak vroucí, vroucí!

IV.

Matičko má, hlava stýská
a stesk mladé srdce tíží,
ach, což se mé vlhké oči
po tvé lásce naohlíží.

Ach, což se mé vlhké oči,
matičko má, naplakaly,
a to srdce natoužilo
po tvém zlatém srdci v dáli.

Hlava stýská po tvé lásce
a stesk v mladých ňadrech mrazí —
té tvé lásky dítě tvoje
nikde v světě nenachází.