Devátá vlna/Modlitba

Devátá vlna Viktor Dyk
Vzkříšení	Modlitba	V zápalu boje

Údaje o textu
Titulek:	Modlitba
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Devátá vlna, Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	Fr. Lukavský, Česká Třebová, 1931
Licence:	PD old 70

Neklidně budou srdce dále tlouci,
neklidný bude dne i noci sen.
Ne za nás, Pane, prosím za budoucí!

Naříkat nechcem, že nás dosud straší
verš Nerudův, jenž vyčítal Ti kdys:
„Co hořkosti jsi zasil v zemi naši!“

Naříkat nechcem, stesk kdy na nás doleh,
že na dně čiše vždycky najdem rmut
a že náš úsměv umírává v bolech.

Snad činili jsme povinnosti zadost,
snad selhali jsme, Pane, viz a suď.
Chybělo jedno: dokonalá radost!

Stín jakýs padal na té země děcko.
Červ jakýs prožral časně každý plod.
Nám chyběl úsměv. Chybělo nám všecko.

Neklidně budou srdce naše tlouci.
Kraj slovanský zná Geronů jen smích.
Ne za nás, Pane, prosím za budoucí!

Capuu nedej, kde se umdlí, měkne.
Kéž nikdy nejsme zemí Fajákú.
Neprosím, Pane, o dny příliš pěkné!

V bezpečném klidu svatý oheň hasne.
A nenl-li mé slovo, Pane, hřích:
být ohrožen je nadevšecko krásné!

Být ohrožen, to větším býti nutí,
být ohrožen, to síla je a růst.
Než dej těm příštím radost bez pachuti!

Když slunce skromnou zaleje jich síňku,
dej nezkalenou radost, Pane, jim.
Úsměvy jejich nechť jsou bez pelyňku!

Dej bouři, blesků dosti, dej i hromů,
než po lopotě muž když setřel pot,
ať radostná je cesta jeho domů!

Dej utrpení, bolesti dej žhavé.
Než burácí-li vltr do oken,
na matku díté pousměj se zdravé!

Oč prosím, Pane, je až příliš prosté!
Nám rmut a hořkost, potomků však šetř.
Zasil jsi trpkost. Kéž z ní radost vzroste!

Dej příštím úsměv práce vykonané,
dej krásný úsměv dosažených met,
aniž by hořkl, jak nám hořkne, Pane!