Den štěstí/Píseň (7)
| Den štěstí | ||
| Máchovy oči | Píseň (7) | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň (7) |
| Autor: | Bohdan Kaminský |
| Zdroj: | Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 114. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Píseň.
editovatJak holubička jednou z rána
v mou duši přišla nevolána
ta láska, světlá dcera hvězd.
Já na hrudi jen ruce složil,
ji v duši celý ráj jsem prožil
a věřil tenkrát, že je ráj…
A teď, když marně ruce spínám
a na všecko se rozpomínám,
zas vidím ji, jak ulétá
a to, čím plálo mladé čelo
a co mi v srdci rozpučelo,
to polozkvetlé zašlo s ní.
A co se dále žíti bojím,
mně je, že v půli cesty stojím,
že někdo s písní bolestnou
mou vzpomínku v svém klíně chová
a že zřím v dvířkách u hřbitova
stín drahý mlčky zacházet.