Den štěstí/Nezorané pole
| Den štěstí | ||
| Báseň (7) | Nezorané pole | Když nesmíme se více míti rádi… |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nezorané pole |
| Autor: | Bohdan Kaminský |
| Zdroj: | Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 70. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Nezorané pole. editovat
Ty divíš se, mé všecky sny a dumy
že jsou jak pustý, podjesenní val,
kde teskně tráva šumí,
kde déšť a vichr vše už rozerval.
A smutno, prázdno, kudy maně jdete…
Ó já to vím, to snění mé je holé
a pusté pole
bez lidských stop a dávno neoseté.
Ó já to vím, však to je bída, bída…
Tak, smutno, prázdno.. Láska, srdcí zář
to všecko snění hlídá
jak ta svá pole dobrý hospodář.
A ten-li umře… ah, už z toho rána
vše pustne zvolna, všude jako kletba
a nikdo nedbá
a širá pole pustnou nezorána…