Den štěstí/Dvě cesty

Den štěstí
Motiv podzimní	Dvě cesty	Báseň (7)

Údaje o textu
Titulek:	Dvě cesty
Autor:	Bohdan Kaminský
Zdroj:	Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 68. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Dvě cesty.

Hle, zde je zas ta lávka na rozcestí,
 kde nyní v dlaně chýlím hlavu bědnou.
 A vidím zas, jak jdem tou cestou jednou,
 kde hledali jsme nepoznané štěstí.

 Kol stmívá se a tichem pějí ptáci.
 Ty, v oku zář a v ruce svěží květy,
 jdeš mlčky cestou, jež se v šeru ztrácí
 i s obrysem tvé drahé silhouetty.

 Já vidím jako drobné stopy tvoje
 a kročeje tvé slyším v měkké trávě…
 zas dívám se, ty ohlédáš se právě
 a v duši mé je plno nepokoje.

 A volám darmo… cesta pustá, prázná,
 kde bez návratu zašlas, navždy, záhy.
 A darmo myslím, pohledem svým vázna
 na tratících se stopách tvojí dráhy — :

 Že druhou cestou jít jsme mohli radši,
 jež nebyla by vedla v pustá lada,
 kde neláska a neštěstí se mračí
 a v choré čelo těžký smutek padá.