Demografický kongress v Londýně
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Demografický kongress v Londýně |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Rozhledy národohospodářské, sociální, politické a literární. 1892. č. 2 Str. 54. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
Odbýván byl v létě minulého roku. Před tím bylo pět mezinárodních demografických kongressů, poslední r. 1887. ve Vídni. Příští kongress bude r. 1894. v Pešti. O pojmu vědy demografické není ještě vědecký svět usjednocen. Demografie jest statistika lidová, sbírající dáta o společenských a politických vlastnostech a schopnostech lidu a jest posud ještě tak úzce se zdravovědou spjata, že těžko jest přesně vytknouti již meze obou. Pro kongress v Pešti na r. 1894. jest vypsána cena na vědecké pojednání o rozvoji a dosavádních pokrocích demografie a pak bude snad na základě této práce možná definice přesná.
Než nám ani tak nezáleží na tom, kam bude vědecky demografie zařaděna, jako jest nám lhostejno, když posměšně bývá demografie vyličována za vědu, jež obírá se měřením a vážením lidí a vypočítáváním průměrné síly, výšky, tlouštky a p. My v ní spatřujeme pokus, na základě číslic statistických přesný základ položiti novému odvětví věd sociálních. A ježto v sociologii daleko ještě není tolik pracováno, kolik důležitost její vyžaduje, musí býti činnost vědecká v každém novém směru jen vítána a v tomto případě zejména proto, poněvadž demografové konec konců snaží se řešiti themata sociálně-politická, jak o tom svědčí ustanovené pro kongress r. 1894. v Pešti rokování o době pracovní se zřetelem jednak na zdravotní stav dělnictva, jednak na vliv její na obecné blaho.
Z rokování kongressu londýnského uvedeme zajímavé vylíčení dělníků v Indii. Žádají si naprostou volnost. Chtějí, aby jim bylo volno přijíti do práce a zase odejíti, jak jim libo. Nechtějí vzíti na sebe závazek pracovati bez ustání po celou ustanovenou dobu a o své vůli činí si prázdno tu na půl dne tu na den. Mají raději delší dobu pracovní, ale hojně za dne kratších i delších odpočinků, pravý to opak dělníků anglických, jež žádají co možno krátkou dobu pracovní s přerušením co možno nejkratším. Oboje lze vysvětliti z poměrů společenských a výrobních. Dělníci 11letí nejsou v Indii žádnou výjimkou, jako nejsou výjimkou 10leté manželky.