Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát/Předmluva

Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát Roman Lindner
	Předmluva	Založení strážního hradu Měškem III. Opolským; Měškův hrad

Publikaci „Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát“ jsem se rozhodl napsat z několika důvodů: Především mám kladný vztah k místu mého narození a pobytu, kterým je město Fryštát, jež bylo roku 1949 přejmenováno na Karvinou, ale tato publikace vznikla hlavně díky mé vášni pátrat v hloubi dějin, které byly obzvláště u Fryštátu opravdu neprobádané a v novodobých dějinách tohoto slezského aristokratického města zcela zamlžované prioritizovanými hornicko-budovatelskými činy města Karviné. Pravdou však zůstává, že se nedochoval žádný podrobný popis zdejšího zámku v jeho předlarischovské době, tedy od svého založení až po konec 18. století. Přestože se v různých archivech zachovalo množství listin a osobních dopisů těšínsko - fryštátských Piastovců, neobsahují zmínky o fryštátském hradě a zámku. Až na jeden. Roku 1543 píše tehdejší regent Těšínského knížectví, Jan IV. z Pernštejna dopis slezskému hejtmanovi Janu Sedlnickému z Choltic, ve kterém mu dává pokyny k zajištění všeho potřebného k ubytování královského průvodu rakouské arcivévodkyně Alžběty Habsburské, která cestovala do Krakova na svou svatbu s polským králem Zikmundem II. Jagellonským. Z dopisu je patrné, že horní patro zámku bylo rezidenční a byly zde v areálu nebo poblíž, i knížecí stáje pro jezdecké a kočárové koně. Další zmínky o Fryštátském hradě jsou obsaženy v knize „Pamětihodnosti města Fryštátu“ od fryštátského historika Juliuse Bayera z roku 1879 a od Gustava Axtmanna v jeho díle „K dějinám města Fryštátu“ z roku 1924. Hrad je zde popisován jako zprvu dřevěný, nevzhledný a nepohodlný pro obývání vysoké šlechty jakými byli Piastovci. Hrad byl obehnán zdí a příkopem. Teprve až v polovině 15. století, kdy byl hrad obýván knížetem Boleslavem II. stal se rozlehlým a okázalým, kde se vedl nádherný dvůr. Roku 1511 dřevěný hrad do základů vyhořel a byl zde postaven zcela nový renesanční zámek. Tyto zmínky o hradě se staly předlohou pro oficiální historii fryštátského zámku, uváděnou snad ve všech turistických průvodcích. Na přelomu února a března roku 2019 jsem se zúčastnil za svolení správy zámku a za asistence jeho kastelána, prohlídky zámeckého sklepení a zdiva přízemního podlaží. Překvapením bylo, že pod klasicistní fasádou z roku 1792 se ukrývá gotické zdivo, zachovalé gotické komnaty, sklepy a dokonce i vězeňská cela a studna! Pokud byl zámek dřevěný a celý shořel, kde se zde vzala všechna ta gotika? To jsou otázky, na které jsem se rozhodl znát odpověď a sdělit ji v této publikaci „Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát“. Jestliže tedy zmínky o hradě nejsou zaznamenány v dochovaných listinách, začal jsem pátrat po Fryštátském hradě v dochovaných zprávách o jeho stavitelích a ve stejné době založených Piastovských hradech v okolí, např. Slezská Ostrava, Frýdek, Těšín, Bílsko, Osvětim a Ratiboř. A tady se dá původní Fryštátský hrad „vidět“ téměř jasně a v celé jeho kráse. Zejména podoba hradu v Ratiboři a Osvětimi s Fryštátem, konkrétně budovy hradních kaplí svatého Tomáše z Canterbury v Ratiboři s kaplí Panny Marie ve Fryštátě (dnes kostel Povýšení sv. Kříže), které jsou takřka totožné. A co víc, ze všech těchto zpráv a skutečnosti, že fryštátské rezidenční sídlo je gotické, lze směle středověký Fryštátský hrad označit za stále existující! Nikdy nebyl dobit, nikdy neshořel do ztracena a tedy nikdy nezanikl! Chodíme kolem něj, jen nám nikdo neřekl, že je to on… Jedno z nejstarších míst ve Slezsku, jedno ze sídel nejvyšší slezské aristokracie a jedno z nejzachovalejších stop na slezský vládnoucí rod Piastovců, který byl spojencem českých králů, se kterými byl i v příbuzenském vztahu. Jako takový je Fryštátský hrad a zámek jediný svého druhu v České republice.

Prohlašuji, že informace v publikaci uvedené nejsou mnou smýšlené, ale podložené díly výše uvedenými a dále díly věnujícími se především rodem Piastovců jako jsou díla od historika Mgr. Radima Ježe, díla Cieszynskie knižnice, zprávami vydavatelství Poczet.com nebo uznávanými médii, které se věnují genealogii šlechtických rodů.

V Karviné, květen 2019 Roman Lindner, historik města Fryštátu (Karviné)